Už jsou to skoro tři týdny, co jsem uzavřel letošní RAS s šoupálkem dlouhoprstým. Od 1.4. se mohou chytat králíčci ohniví, a tak mi práce v terénu po kratší přestávce zase začíná. Prvně jsem za nimi vyrazil předevčírem (3.4.) odpoledne po práci. Obešel jsem několik jehličnatých porostů severně od Soběšic, ve kterých jsem králíčky v předchozích letech zastihl a byl jsem z jejich reakcí nadšen. Na pěti stanovištích jsem odchytil pět rozvášněných samců. To vše za dokonale nevhodných podmínek s ostrým sluncem a prudkým větrem.
Dnes je pátek a tak končím zase dřív, abych vyrazil do lesa. Stále prudce fouká a oblohou se honí mraky. K večeru by mělo začít pršet. Na parkovišti U Buku hážu bágl na záda, do jedné ruky tyče, do druhé přehrávač a natěšeně mířím k okraji lesa. Když chci pustit nahrávku, zjišťuji, že přehrávač je beznadějně vybitý. Sakra. Ještě, že to mám domů tak blízko. Skáču do auta a frčím zpět. Napadá mě, že by to mohla vyřešit powerbanka. I vybitý přehrávač s ní naštěstí funguje. Takže hurá zase do lesa. Na bíle svítící powerbanku natahuji černou fusekli, aby pod sítí neplašila ptáky.
Prvního králíčka chytám záhy. Dokonce se s ním zdržuje samice, které se ale do sítě nechce. Přesouvám se o kus dál, kde jsem neúspěšný a pak přímo bod obrovský buk nedaleko autobusové zastávky. Za chvilku je v síti další pták a dokonce s kroužkem. Stačí ale kroužek pečlivěji prohlédnout, abych zjistil, že patří samci králíčka ohnivého, kterého jsem dnes kroužkoval hned kousek od auta. Neváhal a těch 150 m za mnou přiletěl i se samičkou, která opět opatrně vše sleduje z povzdálí, zatímco se rozdováděný samec chytá ještě jednou, do třetice.
Na dalších dvou místech není reakce žádná. Ta se dostavuje až za silnicí. Chytám dnešního druhého samce. Přesouvám se o sto metrů dál. Přilétá za mnou samec a chytá se. Zatr sakr, je to zase ten, kterého jsem chytil před chvílí. Jde se dál. Řada smrkových porostů byla v důsledku napadení kůrovcem vytěžena. Některé zmizely docela, jiné jsou děravé těžbami. Postupně chytám další tři samce. Ten poslední se nečekaně k síti přiblížil po zemi jako myš. Ještě, že sítě věším těsně nad zem, jinak by se nechytil. Jsem venku přes tři hodiny, zatáhlo se a začíná pršet. Až na ten rozpačitý rozjezd, jsem byl docela úspěšný. První desítku králíčků ohnivých do letošního projektu RAS mám za sebou. Kéž by to tak šlo i nadále.
Samec králíčka ohnivého (Regulus ignicapilla).
