Kdepak sova, s přibývajícími roky se ze mě stává skřivan. V tomto ročním období pak skřivan skoro noční. Když mě Emil budí daleko před čtvrtou ranní, moc mi to nevadí. Vstávám, beru birderský bágl, pár suchých rohlíků a ještě za tmy vyjíždím ven. Kolem rybníků se potloukám skoro každý víkend, proto se chci mrknout zase aspoň na pár hodin do kopců. Frčím tmou, na silnici potkávám jen několik aut. Pouštím si Melody Gardot, pro jistotu přeskakuji přesmutné Sketches of Spain pana Milese a poté oživuji potemnělou atmosféru v autě divokými kytarami Rodriga a Gabriely. Projíždím Bystřici pod Hostýnem, Chvalčov a v 5:20 parkuji na placce před Tesákem. Stále je ještě tma.
Kdesi z přilehlého údolí houká puštík. Z několika míst v porostu se ozývá chvějivý červenčí nápěv. Trvá to jen chvilku, než se z vrcholku vysokého smrku spouští zpěv kosa horského. To je vlastně druh, za kterým jsem se sem vydal. Jen poznenáhlu přibývá světla. Dokumentačně cvakám ze stativu kosí siluetu. Kos několikrát střídá smrky v okolí. Přidává se střízlík a vzdálený krkavec.
Pak sjíždím dolů před Chvalčov. Na Bystřičce se ozývají konipasi horští a na kameni v proudu se pohupuje skorec. Jdu si zašplhat po lesních svazích. Světla už je akorát. Zpívají brávníci, střízlíci, pěnkavy, prohlížím si parukářky a králíčky ohnivé. Z místních šplhavců se jako obvykle ukazují jen strakapoudi velcí. Jsem tu zkrátka jen sváteční návštěvník. Oproti nížinám je to ale příjemná změna.
V půl deváté to balím a přece jen zase mířím k rybníkům. Na kraji Bystřice pod Hostýnem krouží čáp bílý, v Domaželicích mě míjí dvojice vlaštovek a při výjezdu z Přerova krouží nad poli tři pochopi.
Pak už zase stojím na břehu pískovny u Troubek. Je pod mrakem, můžu pozorovat i směrem, kde obvykle stojí slunce. Není mi to ale moc platné. Na vodě jen několik kachen, jeden roháč a plovoucí ostrůvky obsadili kormoráni. Při odjezdu nade mnou přeletuje orlovec. Také jezero u Annína je víceméně prázdné. Je tu padesátka roháčů, asi 120 chocholaček, pár běžných druhů a jako poslední nacházím samici kajky mořské potápějící se za potravou.
V ostrůvcích rákosu na Křenovském rybníku začalo stavět hnízda několik párů racků chechtavých. Podél břehů pokřikují potápky malé a přítomen je stále samec hvízdáka. Nad hrází prokličkovala trojice vlaštovek.
Následující dvě hodiny se potloukám po hrázích Hradeckého rybníka. Mezi racky nad vodou pokřikuje už i pětice rybáků obecných. Občas jsou slyšet přetahující lindušky luční, dvakrát potkávám konipase lučního a v dálce se nad polem třepotá káně rousná. Panuje tu taková až podivně klidná atmosféra. Na pole vychází jeřáb a po chvilce se zase skrývá za rákosím. Mezi husami se ukazuje běločelka a u ostrůvku pár husic nilských. Na kratičký okamžik zachycuji hlas cvrčilky slavíkové a o chvíli později ještě jednou. Navrátilců ze zimovišť přibývá.
Odpoledne se jdeme s rodinkou projít kolem rybníku v Pístovicích. Zaujalo nás hejno vlaštovek prohánějících se poměrně vysoko nad vodou – odhadem asi 40 ptáků, které doprovází tři desítky jiřiček. Je milé pozorovat takový příval starých známých.
Čtyři z prvních pěti rybáků obecných (Sterna hirundo), které letos potkávám v Tovačově.
