Včera po návratu z Rozkoše jsem se nestačil divit, když jsem na avifu našel další pozorování kulíků hnědých. Ve stejné oblasti jako Honza Studecký pozoroval tentokrát u Vrbčan (okr. Kolín) Gedeon Kašpar 3 ex. Zajímavější pro mě ovšem bylo v podstatě jen několik hodin staré pozorování od Vítonic (okr. Znojmo), kde Miroslav Stehlík a Dalibor Dvořák viděli ráno 30.8. osm ptáků. Hned jsem doma oznámil, že následující ráno pojedeme na kulíky.
Po ránu je mlha a sychravo jako uprostřed října. Moc dnešní plánované akci nedávám, ale počasí se postupně lepší a tak někdy po deváté v plné síle vyrážíme k jihu. Nejprve se chci podívat na svá oblíbená pole pod Pohořelicemi a pak pokračovat k místu včerejšího pozorování.
Nad poli jsou vidět dravci, ale hlavně obrovské hejno špačků, které když se zvedá, tak se táhne v pruhu dlouhém snad dva kilometry. Odhaduji, že jich může být dobře 50000. Stojím na vysoké hromadě štěpky a stativákem prohlížím okolí. Občas se ozve skřivan, přelétne konipas bílý, nějaká ta vlaštovka nebo i konipas luční. Po půlhodině pozorování, zatímco kluci pobíhají kolem a hrají si, se mi hlasem skřivana lesního ozývá telefon. Volá David Lučan, že je v místech včerejšího pozorování kulíků hnědých a právě jich vidí jednadvacet. Zmocňuje se mě vzrušení. Neváháme, všichni skáčou do auta a jízdou, která se zdaleka nepodobá mému obvyklému úspornému stylu, vyrážíme k západu.
Odbočka na Miroslav, další na Hostěradice a pak po dlouhé rovince na Vítonice. Silnici lemují většinou kukuřičná pole, ale pak přichází podmítnuté pole řepkové. Po obou stranách. Tady by to mělo být. Hned nato registrujeme vpravo na poli postavu u stativáku. To musí být David. Stavíme na polňačce odbočující z asfaltky, vytahuji stativák a prohlížím pole před Davidem. Po chvilce je vidím. Dočkal jsem se. Adrenalin se uvolňuje. Pak si je prohlíží Pepe. Ptáků je šest a kdyby se v poli nepohybovali, tak nejsou ani vidět. Po těch letech jsem v něco podobného ani nedoufal. Ptáci jsou bohužel dost daleko na dokumentaci. David se přidává k nám a ukazuje kousek videa, na kterém kulíky pěkně zachytil. Říká, že velice citlivě reagují na projíždějící cyklisty, přeletují a na dlouhé chvíle mizí. Jak je mám stále ve stativáku a přejíždím na obě strany od krajních ptáků, nalézám najednou další. Napřed je jich 19, pak 23, 25… Jsou roztaženi v linii dlouhé přes 100 m a objevují se na hřebínku před nevýraznou terénní vlnou, která je kryla. Převažují dospělí ptáci. Stále jezdím z jedné strany na druhou a snažím se najít všechny. Při posledním sčítání jich mám 28. Adultních ptáků je 17, ale spíše o dva tři více. Koukáme na ně šikmo přes pole. Abych byl blíž pro případnou dokumentační fotku, vydávám se kousek dál po okraji silnice. Po dvou stech metrech se je snažím znovu nalézt. Nic. Jako by se propadli do země. Přichází David a společně šněrujeme stativáky pole ze strany na stranu, ale marně. Žádný z nás si nevšiml, že by odlétli a přesto jsou pryč. Nedaří se nám je najít ani dalších 20 minut. Určitě tu někde ještě budou. Asi přeletěli nízkým letem na jinou část pole. Na dokumentační fotky si musím nechat zajít chuť. Kdesi vzadu nad polem zarostlým nízkou žlutou travou loví dravci – pochopi, káně, ostříž, luňák hnědý, poštolky. Kulíci se ale už neukazují. Nevadí. Prohlédli jsme si je krásně. Doma bude oslavička, už jsem to slíbil klukům. Jsem zvědavý, jestli se mi podobné pozorování ještě někdy poštěstí. Chce to teď pravidelně ve stejnou roční dobu zkoušet lokality, na kterých byli kulíci zastiženi. Uvidíme.
Zde je ještě video, které pořídil David Lučan: http://youtu.be/7H4JwzrBxNU
Dokumentační fotka kulíků hnědých (Charadrius morinellus), která se podařila Davidu Lučanovi.
