Pátek 30. září:
Minimálně polovinu víkendu má panovat babí léto. Pak je hlášen zlom, pokles teplot a déšť, nástup sychravého podzimu. Zítra probíhá u Nesytu jedna z akcí Festivalu ptactva, ukázky kroužkování, odborný výklad pro veřejnost s tématem podzimní migrace ptáků. Už v průběhu dne odvážím před dům Lolka. Hned po návratu z práce ho můžeme nabalit spacáky a polštáři, zapřáhnout a pustit se k jihu.
Už lehce po čtvrté odpolední parkujeme na kraji Sedlece na dohled pozorovací věžičky. Beru nádobíčko a doprovázen klucány a Pepem se přesunujeme na její plošinu. Slunce svítí zprava a poskytuje nám pěkný výhled směrem na hladinu rybníka. Na nedaleké mělčině jsou usazeny desítky kormoránů, mezi nimi postávají velcí racci, z nichž minimálně dva mají znaky racků středomořských. Na vodě loví čírky obecné, několik lžičáků, a když pozorně prohlédneme kraje rákosí, objevujeme i nějakou tu bekasinu. Během několika chvilek ale přilétá na mělčinu těsně před věžičkou dvojice větších bahňáků a je na co se dívat – jde o jespáka rezavého a kulíka bledého. Oba pak systematicky prohledávají bahno až do našeho odchodu o hodinu a půl později. Mezitím přilétá sedm jespáků obecných s nezvykle dlouhými zobáky, z nějaké laguny za rákosím vzlétá 40 čejek a na obloze se objevuje padesátka vlaštovek. Je krásně a dalo by se tu vydržet hodiny. Hladoví kluci ale mají jiný názor.
Přejíždíme k váhovně naproti vlakové stanici, stavíme Lolka na nožky, svačíme a pak už k velké radosti kluků jdeme navštívit lázně u Kuby, kde setrváváme až do pozdních večerních hodin.
Sobota 1. října:
Vstávám za šera, abych si prohlédl Nesyt z jednotlivých pozorovatelen. Prvně navštěvuji tu nejvzdálenější u Výtopy. Bahňáci jsou slyšet, ale objevují se jen krátce mezi trsy rákosu, který kryje mělčiny. Postupně si ale dělám obrázek o jejich přibližných počtech a druzích. Přede mnou je 15 jespáků obecných a 13 jespáků bojovných, ozývají se sýkořice a ještě před východem slunce odlétají z hladiny na pastvu asi dvě stovky hus velkých. Nad Koňskými pastvinami se vznáší řídká přízemní mlha a východní obloha se rozjasňuje a barví dožluta. Mezi kachnami registruji jednoho mladého morčáka velkého – zajímavé. Z pozorovatelny u pláže zachycuji přeletujícího kamenáčka pestrého, třicítku jespáků obecných, pisíka a kulíka bledého. Slunce pomalu vychází a já bych chtěl ještě mrknout na mělčiny u poslední pozorovatelny dřív, než je budu v přímém protisvětle. I tady jsou sýkořice, pár dospělých ptáků a z rákosin několikrát vybíhá chřástal vodní. Potkávám tu Luboše a Majku Novákovi, kteří pak za námi přijíždějí ještě na chvíli k váhovně. Tady už začala exkurze, hromadí se auta i zájemce o ptáky – celkem asi 60 lidí postává kolem Jožky Chytila, který je u stolku seznamuje s ptačími druhy, které právě kroužkuje. S několika výletníky se jdu později projít znovu k nejbližší pozorovatelně, ale kromě dvojice kulíků písečných nic zajímavého k vidění není.
Nesyt i společnost příjemných lidí opouštíme po poledni, abychom ještě zajeli na oběd v Ivani. Odpoledne jsme už doma. Právě včas, protože chci na noc zajet zkusit štěstí k Zouvalce.