V týdnu mě skolila chřipka. Regulérní potvora, která mi první dva dny nedala nic zadarmo. Dnes tedy jen polehoučku prvně v terénu. Hlášena je slunečná obloha, ale také vítr neurvalec, kterého cítím ve volantu už cestou na jih.
První hejno hus (asi 1000 ex.) sedí v úrovni Pohořelic vpravo od silnice. Pod Pohořelicemi na tradičním místě se pasou další tisíce ptáků. Zůstávám kryt terénní vlnou a prohlížím jen asi 2000 nejbližších hus. Převažují běločelky, ale vidět i slyšet jsou husy velké i polní. Je to krásná podívaná, ale vítr mi moc klidu nedopřeje. O to více klidu dopřávám já husám. Nechci je plašit a tak po čtyřiceti minutách vyklízím svoje pozice. Ještě počítám šedivky s několika vránami černými u hnojiště a odjíždím. Nad strništěm vlevo od silnice letí dvojice orlů mořských.
Sníh slezl po deštích velice rychle a tak je teď okruh po asfaltkách kolem Drnholce zase průjezdný. Nad poli sleduji samici pilicha a káni rousnou. V místech, kde se dřív pásla rodinka labutí zpěvných, jsou teď labutě velké – 3 ad.+ 5 juv. Strnady rákosní vystřídaly na strništi nedaleko letiště kvíčaly, mezi kterými poskakuje také jeden špaček. Během kratičké zastávky v Drnholci u náměstí počítám 34 kalousů. Tentokrát bez pustovky. Dyje je mírně rozvodněná. Husy v polích tentokrát nejsou vidět, tak se vracím opět k řece.
Od JZ přece jen přelétají husy a pokračují dál. Snad někam mezi Pasohlávky a Vlasatice. Na vodu sedá jen 140 hus velkých. Na Dyji, která je tu rozšířená, se zdržuje několik stovek kachen, 27 morčáků malých, hvízdák, 3 kaholky a další běžnější druhy. Obloha je modrá a v závětří je příjemně.
Na chvilku zastavuji u Mušovské Zdrže. V rohu vodní hladiny u Brodu nad Dyjí se potápí stovka morčáků velkých. Slíbil jsem, že to bude jen polehoučku. Na pár okamžiků zastavuji ještě u Pohořelic a prohlížím vzdálené husy. Pak už se vracím do Brna. Pole u Syrovic, kde bylo v pondělí pozorováno hejno osmdesáti sněhulí, už nestíhám.
Hejno brkoslavů severních (Bombycilla garrulus) – 25 až 60 ptáků – se nám pohybuje za oknem už celý týden.
