Deštivá noc by odchytům nepřála a proto se s Pepem rozhodujeme po delší době vyrazit na klasický birding. Budík mám nastavený na půl šestou, ale venku prší a obloha zřejmě zůstane zatažená celé dopoledne. Není důvod spěchat. Dospáváme další dvě hodinky a po snídani vyrážíme. Naším cílem je Nesyt, který letos nezklamal snad žádného ptákomilce. Kdykoli se tam někdo vypravil, odnášel si odtud skvělá pozorování. Vracíme se tedy k tomuto rybníku po více než měsíci od kroužkovací akce, které jsme se tradičně v polovině července zúčastnili.
Bez zastávek jedeme přímo k pozorovatelně u Výtopy. Na místě jsme v devět a pod rákosovou stříškou pozorovatelny už jsou vidět siluety lidí a stativáků. Jedním z nich je Kuba Macháň, který se nás hned ptá, jestli jsme přijeli na chaluhu, kterou dal už ráno na avif. O chaluze nemáme tušení, o to větší máme radost z tak povedeného začátku dnešního dne. Na hladině Nesytu, sice dost daleko, ale pro pohodlné pozorování přes stativák, odpočívá chaluha příživná. Čas od času se zvedne a zaútočí na některého rybáka, klikatě a vytrvale ho pronásleduje, než pustí svůj úlovek ze zobáku. Pak zase slétne na hladinu a odpočívá. Občas musí chaluha po vydařeném útoku čelit náletům hned několika rybáků obecných.
Na mělčinách kolem břehů jsou jednotlivě i ve skupinkách vidět bahňáci, na hladině jsou desítky kopřivek a potápek malých, vzadu u Sedlece odpočívají stovky hus velkých, všude kolem rákosových břehů svítí volavky bílé a jednotlivě volavky stříbřité, a co chvíli se ve vzduchu objeví orel mořský, aby zvedl opeřené osazenstvo a bez zájmu zase pokračoval v letu. Ptáci se střídají stejně jako cyklisté zastavující se na skok na pozorovatelně. Objevuje se Jarek Zeman s manželkou a chvíle příjemně plynou při tlachání o ptácích a lidech, při sledování dění na hladině a komentářích k zajímavých druhům před námi. Zhruba desítku pisil náhle doplňuje 15 tenkozobců, od vysoké vegetace na břehu se na chvíli odloupne jespák rezavý (již s kroužkem místních bardů), na druhé straně přistává trojice kolpíků ke čtveřici dalších, na ostrůvku hledá potravu husa běločelá, kousek od nás se na stéble rákosu zastavuje pěnice hnědokřídlá, následuje další útok chaluhy provázený cvakotem fotoaparátů a mezi kachnami na vodě se občas ukáže zrzohlávka, lžičák nebo čírka modrá. Oblačnost se částečně rozpouští, přibývá slunce, vítr lehce zesiluje a vzduch se začíná tetelit. Překvapeně zjišťujeme, že jsme tu už tři hodiny.
Pohodové birdění bez shonu ozvláštněné vzácnou chaluhou končí. Loučíme se a vracíme se zpět do Brna, kde jsme nechali naše tři synky napospas jejich vášni pro elektronické hry. Je po poledni a vsadil bych se, že ještě nevylezli z postelí od mobilů a počítače. Dvě krátké zastávky cestou, ale nic zvláštního, jen několik vlh lovících nad loukou u Rakvic. Příští chvíle s ptáky budou asi zase u sítí.