Pátek 29. srpna: Už delší dobu jsem domluvený s kamarády na setkání u vodní nádrže Rozkoš u České Skalice. Doma jsem dostal na celý víkend opušťák, počasí je fajn a tak to v práci balím hned jak můžu, sedám do auta a frčím. Svitavy, Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou. Slunce svítí a provoz je výjimečně plynulý. Během cesty prohlížím pole. Honzovi Studeckému se totiž včera povedl husarský kousek a nedaleko Chrášťan v okrese Kolín našel v poli 11 kulíků hnědých. To už je nějaká výzva! Pěkných pár let už si na tento druh myslím a pořád si jen říkám, jak velká to musí být náhoda najít je na konci léta na nedozírných lánech a strništích. V Německu a Polsku jsou teď zastiženi dost často. Honzovo pozorování potvrzuje, že je to možné i u nás.
Za Novým Městem nad Metují odbočuji na Šonov a po nějakých 160 km parkuji v Šerči. Máme se sejít v rodinném kempu Pohoda, ale jsem tu dost brzo a tak se rychlým krokem vydávám k děličce. Hned na jejím začátku stojí u stativáku Zdeněk Souček a vedle něj je Honza Studecký. Kousek od prutu jednoho rybáře na břehu obrací kameny kamenáček, kterému dělá společnost jespák bojovný. Na druhé straně se proti slunci pohybuje jespák rezavý. Paráda! Sedáme na zem a necháme jespáka přijít blíže pro několik dokumentačních fotek. Přilétá další dvojice kamenáčků, kteří se k jespákovi připojují. Opět vzniká několik fotek. Všichni ptáci se přibližují k Honzovi, který uléhá do zákrytu dvou kamenů na pláži. Nerušeně hledají potravu snad metr od něj.
Začíná se mračit. Slunce mizí nízko nad obzorem v oblačnosti a světla ubývá. Loučím se s kluky i s Láďou Teplým, který se tu také objevuje a spěchám k autu, kde na mě už čeká Franta Kopecký. Spolu se pak přesunujeme do kempu. Svoje stany tu má postaveny Honza Haber a Láďa Jasso. Právě si ještě s Jardou Vaňkem připíjejí na dosažení Láďový třístovky. Po přivítání a postavení našich stanů může začít „seznamovací večírek“. Zatahuje se a za chvíli se spouští liják. Honzův stan má naštěstí prostornou předsíň, kam se všichni vlezeme, a to včetně Zdeňka a Honzy, kteří se přišli před odjezdem z Rozkoše ještě rozloučit. Je fajn takhle posedět a popovídat si. Spát se jde kolem jedenácté.
Jeden z kamenáčků pestrých (Arenaria interpres) u děličky vodní nádrže Rozkoš.
Sobota 30. srpna: V noci pršelo a nad ránem mi do spánku houkal puštík obecný. Když vylézám ze stanu, je stále ještě zataženo, tráva je mokrá a stan taky. Snídáme a jdeme se projít k blízké zátoce s pěknou plochou bahen.
Na mělčinách nacházíme nádhernou přehlídku bahňáků. Vodouši šedí, bahenní a tmaví, jespáci malí, bojovní, křivozobí, obecní, dokonce i ten jespák rezavý sem přelétl. Ozývají se pisíci a ukazuje se chřástal vodní. Ze stromů a keřů stékají kapky nočního deště, obloha je zamračená, ale bahňáci jsou na nevelkou vzdálenost krásně čitelní. Kousek dál k jihu vybíhá do nádrže písčitá kosa, na které na nás čeká kamenáček, vodouš rudonohý a mezi několika racky i jeden stříbřitý. Celkem máme v zápisnících 15 druhů bahňáků, útočícího ostříže, přeletujícího orlovce… Nádherná hodinka a půl v terénu.
Cestou zpět do kempu se věnujeme pěvcům. Dost často se ozývají lindušky lesní, vzduchem se honí hejna břehulí, na keřích se objevují ťuhýci obecní, pěnice černohlavé a na trávníku kempu loví rehci domácí a zahradní. V zahradě za budovou majitelů kempu loví i lejsek šedý a černohlavý, kterého jsem letos u nás na jihu vůbec neviděl.
Obloha se projasňuje, teplota narůstá a protože je téměř bezvětří, je venku jako v prádelně. Jdeme se ještě projít na děličku, ale moc toho tu není. Nad rybníkem loví orlovec a nad vodou se ve vzduchu houpá několik rybáků černých. Před námi vzlétají z hráze desítky konipasů bílých, v těsné blízkostí nás míjejí břehule a tu a tam se objeví rorýs.
Pro tentokrát to na Rozkoši balíme a jedeme na oběd do Šonova. Teď už je obloha čistě modrá. Nad námi co chvíli přelétá nějaký dravec. Zahrádka u hospody – tohle by byl ideální pozorovací bod tahu dravců. Z vedlejšího stromu se ozývá sýkora lužní a nad námi postupně v termice cestuje několik kání lesních, pochop, krahujec a orlovec.
Domlouváme se na přejezd k Bohdanečskému rybníku, který je upuštěný a plný ptáků. Buď tam přespíme nebo se pak už rozjedeme k domovům. Na bahnech jsou skutečně stovky kachena a desítky bahňáků. Jen ta pozorovatelna není tak úplně přizpůsobena čtyřem lidem se stativáky. Různě se krčíme a snažíme se v tetelícím se vzduchu určitě všechny vzdálené bahňáky. Škoda, že tu nestojí něco rozměry a mohutností konstrukce podobné novým pozorovatelnám na Nesytu. Od jihozápadu se blíží těžké mraky. Počty ani výčet druhů si nakonec nepoznamenáváme. Po hodině se vracíme k autu s prvními kapkami deště. Naše setkání končí.
Cestou zpět jižně od Údav pozoruji na poli u silnice 112 hřivnáčů. To se už proplétám vesnicemi k domovu. Střídá se déšť a modrá obloha. Počasí připomíná spíše pokročilý podzim než konec léta.
Společnost dělal kamenáčkům jespák rezavý (Calidris canutus).
