Dnes mám úplně jasno. Vidím to před sebou zřetelně a v barvách. A počasí mě v tom jen utvrzuje. Je krásně, slabý větřík a teploty tak akorát, ani horko, ani zima. Po probuzení dělám na mobilu pár lekcí španělštiny, pak snídám, vajíčka se slaninou a cibulí ze své vandrovní malinké litinové pánvičky, zbavuji kuchyni záplavy špinavého nádobí ze včerejška a mizím. V Troubsku si přehazuji auto za motorku, na sedadlo za sebe upínám bágl s optikou a vyjíždím. Je opravdu nádherně. Najíždím na silnici směr Mikulov a pak už jen pluji s větrem. V Pasohlávkách právě končí víkendový Euro Bike Fest. V protisměru mě míjí desítky a desítky motorek. Další jedou k jihu. Mezi ně se na chvíli zařazuji. V Sedleci ale sjíždím do dědiny a blížím se k Nesytu.
To, co jsem si tak živě představoval, se stává realitou. Zastavuji až u pozorovatelny u pláže. Přes schody s ulomeným zábradlím leží kus spadlého topolu. Na plošinu pozorovatelny se ale vylézt dá. Nesyt je po vydatných deštích přece jen částečně na vodě. Stativákem prohlížím mělčiny. Všude svítí husice liščí. Jen v této polovině rybníka jich počítám 52. Naproti, na druhé straně vodní hladiny, odpočívají kachny. Jsou mezi nimi i dva samci hvízdáka, desítka čírek modrých a stejně tak obecných, několik lžičáků, kopřivky a spárovaní tenkozobci, osm ptáků. Pode mnou teskně píská moudivláček, nedaleko tluče slavík a své tři tři čtyři čtyři si do nekonečna opakuje dvojice rákosníků obecných. Pohoda. Po blízké cyklostezce se pohybují skupinky na kolech, ale tady je klid.
Téměř po hodině přejíždím k pozorovatelně nedaleko Výtopy. I tady je klid. Na vrcholek rákosového stébla právě dosedá samec modráčka. Pěkné uvítání. Mělčiny jsou plné racků chechtavých. Tu a tam sedí na hnízdě tenkozobec nebo pisila. Pisil počítám v okolí 26 a tenkozobců 20. Když pozorně prohlížím přechod břehu a vody, nacházím dvojici vodoušů rudonohých a dvojici rezavých jespáků malých. Po bahnech pobíhají kulíci říční, ale objevuje se i jeden písečný. Nad vodou poletuje několik rybáků černých a obecných. Už se sem těším na tradiční letní kroužkovací akci. Letí to, polovina července je tu za chvíli.
Když jsem si dnešní výlet představoval, viděl jsem se ještě na břehu Prostředního rybníka. Přejíždím tedy ještě tam, na hráz. Z ostrůvku Hlohoveckého doléhá hluk rozrůstající se hnízdní kolonie kormoránů velkých. Nad prostředním loví rybáci a mezi kachnami nalézám samici hohola. Hm, v květnu je odsud neznám. Nade mnou postupně přeletují k východu čtyři volavky stříbřité. I tady občas po silnici probuble nějaká ta motorka. Nedivím se, když je tak krásně. Tož tak, balím i já. Moje představy se naplnily. Pomalou dědkovskou jízdou se proplétám vesnicemi Břeclavska. Pod Pálavou přejíždím Novomlýnské nádrže a pokračuji na Pouzdřany a pak na Brno. Pohodových 150 km v jedné stopě, krásné chvíle na břehu Nesytu. Dnes jsem spokojený, moc.
Výhled z pozorovatrelny na pláži Nesytu.
Rodinka hus velkých (Anser anser).
