birdwatcher.cz

26.5.2018: Ráno v lese

Vstávám před pátou, abych byl co nejdříve v lese. V brzkých ranních hodinách je šance na zpívajícího lejska malého největší. Země je v lese mokrá a pod korunami stromů se zvedá opar. Ptáci jsou rozezpívaní. Vždy sebou trhnu, když se nablízku ozve králíček ohnivý. Už mám takový tik z jejich dubnového chytání v rámci projektu RAS. Podobné to mám i se šoupálky dlouhoprstými a jejich hlas také několikrát zaznamenávám. Jdu po lesní cestě kroutící se po vrstevnici ve starém bukovém porostu a pak přecházím na vyklizovací linku klesající mezi duby a habry. Míjím známý hlas lejska bělokrkého, který svůj zpěv začíná podivným nápěvem podobným lejsku malému. Už dříve mě tím zmátl. Teď už se nachytat nedám. Mířím do míst, kde jsem před třemi týdny pozoroval jednoho kroužkovaného lejska malého a jeden pár bez kroužků. Ani jednoho z těch ptáků se mi zatím nepodařilo chytit a zkoušel jsem to od té doby dvakrát. Teď se v lese žádný zpěv lejsků malých neozývá. Nevadí, chystám síť, pouštím nahrávku a čekám schovaný asi o 20 m dál. Asi po desíti minutách přistává na větvi těsně přede mnou pták. Zpoza kmene mu kouká jen černobílý ocas. To by mohl být on, říkám si. Zvedá se a po několika obloucích naráží přímo do sítě. Běžím, ale k mému překvapení jde o samce lejska bělokrkého. Nevadí. Balím se. Z vedlejšího žlabu na mě pořvává nervózní srnec. Vracím mu to. Jdu dál po svahu, tu a tam pustím nahrávku a naslouchám. K mému překvapení se asi sto metrů od prvního místa ozývá slabý nápěv. Jdu tím směrem. V dubohabrovém lese tu stojí dva obrovské mohutné buky a jedna lípa. Pod nimi jsou valy vykopané zeminy. Stavím síť a čekám. Odháním mufloní ovci s jehnětem mířící přímo k síti. Po chvilce přilétá lejsek malý a chytá se. Nemá kroužek. Paráda! Asi to bude samec z toho páru, který jsem tu dříve zastihl. Dostává kroužek, pořizuji pár fotek a samec odlétá. V místech kroužkování vytahuji zpod listí rezivou sekeru bez topůrka a o pár centimetrů dál zbytek krompáče. Kdoví, co tu kdo kdysi hledal za poklady.

Jsem naprosto spokojený. Až kdesi dole pod svahem slyším ještě jednoho lejska. Ale je to z míst, kde jsem jednoho samce kroužkoval před třemi týdny. Už za ním nepolezu. Tady už asi úspěšnější nebudu. Je čas mrknout ještě na další lokality. Vloni tam žádný lejsek nebyl, ale jistota je jistota.

Samec lejska malého (Ficedula parva).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *