Letí to, letí. Květen se pomalu chýlí ke konci. Už jsou tu i poslední opozdilci, kteří přilétají ze zimovišť až v druhé polovině května. Vracejí se včelojedi, žluvy i hýli rudí. Je čas vyrazit k Lulči a podívat se v polích, v keřích podél potůčku, po rákosnících zpěvných. Jezdím tam za nimi už několik roků a vždy jsem zvědavý, jestli potkám některého z ptáků, které jsem v minulosti kroužkoval. Předpověď je pěkná, sice má být větrno, ale slunečno. V práci končím dřív a jdu se domů pobalit.
Dostat se pak z Brna směrem na Vyškov vyžaduje až nadlidskou dávku trpělivosti. Ulice jsou tím směrem rozkopané a ucpané kolonami aut. Ještě, že jsem vyrazil tak brzy. Těch obvyklých necelých 30 km se mi natahuje na 36 a trvá téměř půl druhé hodiny, než konečně parkuji u malého rybníčku na kraji Lulče. Je to tu upravené. Dříve zarostlý rybníček má nyní upravené břehy, vegetace kolem prořídla a nová úprava vyloženě vybízí k tomu, zůstat tu přes noc. A z keřů a kopřiv už prozpěvuje první rákosník zpěvný. Obloha je teď spíše zatažená a vítr čerstvě pofukuje. No uvidíme, třeba se to změní, než obnovím své dva koridory na dvě osmnáctky. Z jedné strany pásu keřů je už vysoká odkvetlá řepka (jako snad každoročně) a na druhé straně teprve klíčí slunečnice. Na poli tu hledají potravu hřivnáči a malá hejnka špačků. Nade mnou se pohybuje silně pelichající káně a nízko nad řepkou se ze strany na stranu kolébá samec pochopa. Rákosníků zpěvných je tu více, doplňují je černohlávci a občas se ozve strnad obecný.
Pouštím se do práce. Na začátku a konci delšího koridoru dokonce nacházím ještě klacky, kterými jsem si vloni označil místa na tyčky k sítím. Jde to dobře. V šest natahuji obě sítě a co půlhodinku je chodím až od rybníčka kontrolovat. Kolem poskakuje konipas bílý a překvapuje mě ledňáček prudce prolétající podél strouhy. Hned po prvním černohlávkovi následuje trojice palustrisů. V síti se objevuje pěnice hnědokřídlá, mladý špaček a dlask. Podvečerním překvapením je krásná stará samice žluvy, kterou síť s drobnými oky, ale hlubokými kapsami, zvládla udržet. Sedím u auta, kroužkuji a obloha se postupně čistí. Pak už slunce klesá k obzoru. Ptáci se přestávají chytat a tak kolem půl deváté obě sítě kasám. Nedaleko auta ale mezi stromy roztahuji síť s většími oky. Zkusím pod ní v noci hrát výrečka.
Je klid, utichající ptáky teď nahrazují skřehotající žáby. Konečně si můžu dát sváču a na žízeň pivko. Cucám je až do tmy. Ani na to červené se tentokrát nedostalo. Obloha je plná hvězd. Jen ten vítr nepolevuje, ba naopak. Myslím, že to houkání výrečka je naprosto zbytečné, ale člověk nikdy neví. Nad vodou poletují malí netopýři. Síť chodím čas od času kontrolovat, ale vítr zesiluje a přes kulisu kvákání a šumění listů není nahrávka moc slyšet. Nevadí. Poryvy větru se mi vkrádají i do spánku. V jeden okamžik mám naprosto reálný pocit, že mě jeho tlak sune po zemi směrem k vodní hladině.
Rozednívá se záhy. Ze spacáku se mi nechce, ale přemlouvám se. V půl páté už se ve větru nadouvají obě pěvcovky a noční síť už je uklizena. V pět vyplouvá nad obzor rudý sluneční kotouč. Když se tak v myšlenkách vracím k předchozím letům, mám pocit, že tu zase tolik ptáků nezpívá. Úplně chybí každoroční sedmihlásek, chybí měkké drnčivé cukrování hrdliček divokých a chybí i podvečerní a ranní křepelčí počítání peněz.
Chytám do osmi hodin. Pak už jsou sítě prázdné a stejně pořád nehorázně fouká. Palustrisů bylo nakonec deset, všechno noví ptáci bez kroužků. Počtem tyto drobky překvapivě dorovnávají dlasci. Jeden z nich má na noze podivný fialový, snad chovatelský kroužek. Je nedovřený a podivně smáčknutý tak, že na těsno doléhá k noze ptáka. Nejedná se o oficiální kroužek naší kroužkovací stanice. Sundávám ho a nahrazuji novým, volným a pohodlným kroužkem typu ZX. A retrapu se také dočkávám, ale u starého kosího samce, kterého jsem tu kroužkoval předloni. Tož tak, věřím, že v dohledné době si to tady zopakuju. A možná i s malým ohníčkem pro zpestření.
okroužkované druhy: rákosník zpěvný (10 ex.), rákosník proužkovaný (2 ex.), pěnice černohlavá (4 ex.), pěnice hnědokřídlá (2 ex.), kos černý (retrap), dlask tlustozobý (10 ex.), žluva hajní, špaček obecný, sýkora koňadra – 32 ptáků 9 druhů
Žluva hajní (Oriolus oriolus). Letos jsem jich zatím moc neslyšel.
Přísný pohled dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes).
