Dnes to mám do terénu jen na skok. Možná se ani vyjíždět nevyplatí, ale nedá mi to. Navíc netuším, jak to bude zítra. Někdy je zkrátka ten víkend nechutně krátký. Vyjíždím po rozednění a táhne mě to k Pálavě. Jak by taky ne, když tam byl ve čtvrtek pozorován stranad viničný. Prvně od roku 1985. Nedivil bych se, kdyby se tento druh na Pálavě objevoval i častěji, ale málokdo detailně prohlíží každého pozorovaného strnada. Chce to věnovat se poctivě každému opeřenci, každému zastiženému jedinci, byť by to byl na první pohled ten nejobyčejnější druh.
Obloha je oblačná, fouká mírný SV vítr a zdá se, že by se mohlo počasí ještě zlepšit. Z hlavní silnice mířící na Mikulov sjíždím u Nové Vsi u Pohořelic a zastavuji na hrázi rybníka. Ten je na bahnech. Přejíždím kousek dál po severním břehu a se stativákem se jdu podívat, jak to tu vypadá. Bahna jsou plná racků chechtavých (1800 ex,) a kachen. Na zbytcích vody odpočívá několik hus tundrových a jedna běločelka. U protějšího břehu je shromážděno asi 70 čírek obecných a kousek ode mě se ozývá hlas kolihy. Až po chvilce nacházím dva tyto mohutné bahňáky s dlouhou kosou zobáku. Nízko nade mnou přeletuje sokol a pokračuje na Pasohlávky. Je docela příjemně, pouze ty nejvzdálenější partie rybníka jdou přehlédnout díky řídké mlze jen stěží.
Přes Pernou spěchám do Klentnice, kde nechávám auto. Oblačnost se trhá a chvílemi vykukuje slunce. Vítají mě stovky kvíčal sedících na stromech nedaleko silnice a drsné drnčivé hlasy několika brávníků. Vinohradem poletuje desítka konopek, ozývají se trumpetky hýlů a křik žluny zelené. Cesta je blátivá po deštích. Poctivě prohlížím několik strnadů obecných a poslouchám jazzmanku červenku. Pak už postávám na dně lomu a prohlížím jeho stěny. Nic. Je tu prázdno. Jen koňadry poskakují křovím a nade mnou kráká krkavec. Se strnadem viničným jsem sice nepočítal, ale neobjevuje se ani zedníček, který sem opět přilétl zimovat. V lomu jsem sám. Je tu ticho a podzimní klid. Zedníček se neukazuje ani po více než půlhodinovém přešlapování. No nic, zase někdy jindy. Teď už musím spěchat. U rodičů budu opravovat střechu.
Před polednem se dělá pěkně. Jsem v Troubsku. Stojím vysoko na střeše a nade mnou letí k jihu padesátka hus běločelých. Provokatérky jedny!
Bílá těla volavek bílých (Casmerodius albus) se proti šedivé obloze mění v černá.
