Staré dřevo z valné míry nařezáno a nachystáno na budoucích pár ohníčků, oběd nastěhován v žaludku, hodinka siesty se zavřenýma očima na měkkých křeslech pod přístřechem na zahradě ukončena, tak proč dále otálet? Vyjíždím. Ve Vyškově nezbytná zastávka v Lidlu pro proviant – chleba, chilli humus, plechovku piva a lahvinku shirazu – a můžu se zase zabydlet na svém pustém ostrově v polích.
Mírně pofukuje, obloha má barvu Neretvy, je příjemně teplo a vzduchem plachtí vlákna babího léta. Chci postavit dravcovku (co kdyby?), ale po obou stranách pásu keřů jezdí traktory. Nevadí, jedu si udělat malý okruh po okolí, kolem Kalvárií, pak dolů k rybníčku vedle Prusů, zase nahoru k Zouvalce a zpět. Je termický den a po obloze plachtí káně. A vida, jeden z traktorů zmizel, můžu do pole ťuknout Arnošta na tyčce s dravcovkou za zády.
Je opravdu krásně, svlékám se do půl těla, zapínám čtečku, cucám pivko a mžourám do sluncem zalité krajiny. Dravcovka i Arnošt se po chvíli třpytí pavoučími vlákny. Jen občas připluje stín vržený drobným mráčkem a zakryje slunce. V okolí poletují káně, pochopi a poštolky. Jednou se poštolka prosmýkne za hlasitého plácání křídly těsně kole sítě v průseku. Záhy se na obloze objevuje několik netopýrů rezavých.
Sluním se, nasávám tu hřejivou světelnou energii jako houba (později se určitě bude hodit) a do hlavy mi lehce stoupá silné pivo. Trvá to dost dlouho, než přináším prvního pěvce, rehka zahradního, pak nějakou tu pěnici černohlavou, překvapivě rákosníka obecného, a šeří se. Je tu dokonalý večer, čistá obloha s ostrým barevným přechodem na obzoru a nesmělá světýlka prvních hvězd. Jdu k dravcovce pustit naříkající červenku a z nadhledu zase hledím na okolní krajinu, na přicházející noc. Tentokrát mi vůbec nevadí, že bude noc dlouhá. Dnes je mi dobře, vše hážu za hlavu.
Velký měsíc vyhání tu nejčernější tmu, předměty vrhají stíny a kontroly mohu absolvovat bez svítící čelovky. Obloha je sice jasná, hvězd závěje a rosa vydatná, ale zima není. Podřimuju, budím se, chodím po poli, shlížím na poblikávající Vyškov a jsem teď a tady.
I svítání je nádherné, to probouzení světla, barev a zvuků. V síti převažují černohlávci, ale objevují se i jiné druhy. Jen ty budníčky, které jsem celou noc hrál, reprezentuje pouze jediný budníček menší. Žádný příval ptáků se nekoná. Do půl desáté rozdávám čtyřicet kroužků. Oblohou přeletují hejna špačků, osamocené hlasy lindušek lesních a skřivanů, volavka popelavá i skupinka čtyř kormoránů. Je dobře. Jaký rozdíl oproti poslední noci tady. Noc desátá se vydařila.
odchycené druhy: rehek zahradní (4 ex.), rehek domácí, pěnice černohlavá (23 ex.), rákosník obecný, sýkora koňadra (3 ex.), sýkora modřinka, kos černý, červenka obecná (4 ex.), pěnkava obecná, budníček menší – 40 ptáků 10 druhů
Pestře zbarvený samec rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus).
A mnohem méně výrazná samice rehka zahradního (Phoenicurus phoenicurus).
