Pepe mě odpoledne nabírá a s Emilem můžeme dát nějakou tu hodinku v terénu. Počasí je vlezlé, obloha zamračená, vítr sice proměnlivý, ale chladný. Rozhodujeme se pro dvě osvědčené lokality. Bahnité břehy první z nich jsou prázdné. Stojí tu jen dvojice kulíků písečných. Za chvíli se ale objevuje pět jespáků obecných a jeden malý. Jinak je tu ticho a pusto. Každého opeřence si musíme s výjimkou hejna vrabců polních pracně najít. Pročesáváme stativákem břehy, ale není to žádná sláva. Radost nám dělá břehouš černoocasý a pak už nalézáme jen osamělého vodouše tmavého a asi 13 bekasin. Ani kachen tu moc není – poláci velcí, chocholačky a čírky obecné. Petr Šrámek, kterého potkáváme, říká, že tu před čtrnácti dny viděl 100 jespáků bojovných. No co se dá dělat? 🙂
Teď se musíme rozhodnout, kam dále. Moc času nám nezbývá. Pepe musí být brzy zase v Brně. Buď můžeme ke Strachotínu na břeh Novomlýnské zdrže VDNM, kde byli včera pozorováni nějací bahňáci, nebo můžeme k Hlohoveckému rybníku, kde se ještě předevčírem zdržovali dva břehouši černoocasí a dva rudí a kde měl Ondra Ryška podezření dokonce na racka delawarského. Rozhodujeme se pro Hlohovecký rybník. Po příjezdu s překvapením zjišťujeme, že je značně upuštěný. Na obloze se objevuje v trhlinách mezi mraky slunce a vzduch se hned na větší vzdálenost tetelí. Všichni čtyři břehouši jsou na druhé straně vody a kolem loví asi 38 vodoušů tmavých. Pak jsou vidět bojovníci a velice nezřetelně další menší bahňáci. Ty ale nerozeznáme. Na bahnech postávají volavky bílé (29 ex.) a popelavé, na vodu se přilétly napít husy (150 ex.) a jen čírek je tu přes tři sta. Pár slov prohodíme s Petrem Macháčkem, který se tu objevuje také, a mizíme zpět k Brnu. Dnešní ptáčkaření bylo sice v rychlém sledu a jen takové zběžné, ale bohudík i za to. 🙂
Fotku jsem tentokrát neudělal ani jednu. Pro ilustraci přikládám břehouše rudé (Limosa lapponica) z Helgolandu.
