Minulý týden se ke mně díky facebookovým diskusím dostala informace o tom, že se letos posunuje termín odchytu šoupálka dlouhoprstého v rámci projektu RAS již na polovinu února. Byla středa a já hned odpoledne vyrazil na chvíli ven k Soběšicím, abych si ověřil, jak budou šoupálci reagovat na nahrávku. V lese se prozatím pozvolna přicházející jaro příliš nadšeným štěbetáním neprojevuje. Ozývají se jen koňadry, brhlíci, občas zazpívá pěnkava, zabubnuje strakapoud velký nebo zanaříká datel.
Zkusil jsem dvě místa hned na jihu svého zájmového území a během půl druhé hodiny se mi podařilo chytit dva samce. Oba ptáci byli +2K a jeden z nich měl loňský kroužek Petra Podzemného, který také šoupálky kroužkuje a jehož území s tím mým na jihu sousedí. Den ještě moc dlouhý není a tak jsem po čtvrté hodině odpolední už s přicházejícím večerem odjížděl spokojený.
Mezitím se ochladilo a nadcházející víkend jsem trávil s rodinkou v chajdě v Pístovicích. V neděli se ale vracíme do Brna poměrně brzy a i když je venku vlezle chladno, nedá mi to a odpoledne se rozjíždím k Soběšicím. Dnes je v lese ještě větší ticho než minule. Stačí, aby v noci teplota spadla pod nulu a přes den se sotva nad nulou držela a předjarní aktivita opeřenců citelně ochabuje. Není se co divit. Taky jsem tím podmračeným studeným počasím přišel o nadšení.
Až po půlhodině dlouhé chůze a občasného přehrání nahrávky, se k síti přilétá podívat první šoupálek. Chytá se, je to nekroužkovaný 2K pták. Když ho chci okroužkovat, s nelibostí zjišťuji, že jsem poslední tři kroužky naposledy používané série musel zapomenout ve středu v lese. No čo už? Naštěstí mám kroužky jiné. O 40 minut později se mi daří v dubovém lese kroužkovat dalšího 2K samce. Letos se ptákům zřejmě dobře daří, jsou v dobré kondici, čemuž napovídá i množství jejich podkožního tuku.
Vracím se k autu, nechávám v něm bundu a tyčky k sítím a vypravuji se do míst, kde jsem ve středu kroužkoval druhého šoupálka. Pamatuji si zhruba místo, kde to bylo, ale do detailů to v hlavě nemám. Pomáhám si i souřadnicemi, které mám v poznámkách a GPS-kou v mobilu. Je to neuvěřitelné, ale ten zhruba sedmicentimetrový kousek bužírky se třemi kroužky nacházím. Naštěstí má červenou barvu a svítí mezi opadaným listím. Spokojeně se vracím k autu. V týdnu by se mělo oteplit, už se těším, až sem zase vyrazím hledat další šoupálky dlouhoprsté.
Křídlo 2K šoupálka dlouhoprstého (Certhia familiaris) v roce 2018.
Křídlo toho stejného ptáka z letošního roku. Nyní tedy +2K.
