Konečně je tu sobota, moje sobota. Konkrétněji moje sobotní dopoledne. Vše hážu za hlavu, sedám s báglem, který mám stále po ruce, do auta, a vyrážím k jihu. Je zamračeno, panuje příšeří, jako poslední dobou pokaždé, když vyjedu s dalekohledem ven, ale neprší a nefouká žádný nárazový vítr, tak nač si stěžovat. Frčím si svým tempem po dálnici směrem na Břeclav. Odbočuji na Lednici a něco po osmé jsem na hrázi Mlýnského rybníka. Voda je hladká jako zrcadlo. Moc toho na ní vidět není. Až na té vzdálenější půlce rybníka pluje 230 hus velkých, dvě husice liščí a další droboť, která se na tu dálku špatně určuje. Objíždím rybník a na zbytek ptačího osazenstva koukám už z hráze od železniční trati. Z rákosí se ozývají hlasy sýkořic a po nebi pluje k jihu klín ukejhaných hus běločelých.
Na Prostředním rybníce se moc ptáků nezdržuje. Není se co divit, většina je totiž na upuštěném Hlohoveckém, který se ptáky jen hemží. Loví tu volavky bílé a popelavé, kormoráni a stovky kachen. Většinou počty ptáků podhodnocuji, ale i tak zde počítám zhruba 900 čírek obecných, 50 kopřivek, 140 kormoránů, a z méně běžných druhů tři samce ostralky štíhlé a dva hvízdáky.
Nesyt je nacucaný vodou tak, že i na schůdky pozorovatelny u pláže se musím dostat delším skokem, abych se nenamočil. Nepamatuji, že by tu někdy bylo tolik vody. Tady je pro změnu nejvíce lžičáků (390 ex.), jen několik desítek hus velkých, párostralek, 8 hvízdáků a další běžné druhy. Ještě krátká zastávka na hrázi Nového rybníka. To abych se podíval, jestli tu ještě nezůstala potápka žlutorohá hlášená minulý týden. Jsou tu ale jen kachny, 2 potápky malé, roháč a nějaký ten kormorán. A protože je ideální doba na zedníčka, jedu přes Mikulov a Klentnici do Soutěsky. Několika kamarádům už tady vykradli auto, ale nechce se mi ztrácet čas parkováním u Klentnice a dlouhým pochodem ke skalní stěně a tak to riskuji. Nic cenného v autě není a i kdybych to napsal na papír a nechal to zlodějům jako vzkaz, stejně by mi to asi nepomohlo. Snad to vyjde. Zedníčka jsem tu naposledy viděl v listopadu 2009. Od té doby jsem tu byl mnohokrát, ale měl jsem smůlu. Dnes tomu taky moc nedávám a tak jsem velice příjemně překvapen, když mi ze stěny nemává křídly jako obvykle koňadra, ale skutečně v ní poletuje zedníček. Drží se až v nejvyšších partiích a tak se mi daří jen několik dokumentačních snímků. Mám z toho ale velikou radost a zůstávám tu s ním skoro hodinu. Na pronikavý hlas svého druhu, který mu zkouším dvakrát nebo třikrát přehrát, vůbec nereaguje. Ověřuji si, jak snadno se dá vysoko na skále přehlédnout.
Pokračuji přes Pavlov dolů, prohlížím naprosto klidnou hladinu Novomlýnské zdrže, ale vidět jsou tu jen poláci velcí, kachny a několik labutí. Pak obkružuji nádrž až do Šakvic a chci pokračovat dál směrem na Pouzdřany, když mi něco říká, že bych to měl vzít spíš ke Strachotínu. Dobře dělám, hned pod vesnicí plavou stále ještě na spodní nádrži dvě potápky žlutorohé. Dospělý a mladý pták. Následují Horní Věstonice a hráz mezi střední a horní nádrží. Zrovna nic nejede a já můžu hladce přejet přes protisměrný pruh k malému parkovišti u přepadu. Mezi chocholačkami a hoholy jsou dnes na horní zdrží také 4 turpani hnědí. Na střední zdrži je vidět asi 150 hus běločelých a desítky hus velkých. Čtu si sms-ku od Pepka, ve které stojí „Nemusíš spěchat“. Paráda, to se ještě můžu podívat k Novoveskému rybníku.
Opět to zkouším ze severního břehu. Rybník je odsud pěkně přehledný. Stále je upuštěný a na bahnitém břehu v západním cípu ostrova hledá něco k snědku 520 čejek, dvě kolihy velké a pět jespáků obecných. Také čírek obecných je tu 270, k tomu 460 racků chechtavých a 40 racků bělohlavých. Až po půlhodině si všímám čtveřice kolpíků bílých až u vesnice. Asi půjde o tu samou skupinku pozorovanou opakovaně na Znojemsku. Dnes to stálo za to, už dlouho jsem si venku tak nepošmáknul. 🙂
Poznámka: V průběhu neděle jsou z Pálavy hlášeni dokonce dva zedníčci skalní.
„Skalní květ“ se zase po nějakém čase vrátil na Pálavu.
