Mířím do keřů u Lulče. Každoročně tu alespoň jednou za sezónu zkouším chytat rákosníky zpěvné. Letos je asi dost brzy, protože se přílet ptáků ze zimovišť mírně opozdil. Navíc docela chlapsky fouká, ale je třeba obeznat terén, případně jen obnovit průseky na sítě a vrátit se sem později. Oblohou putují roztrhané kusy mraků hnané větrem, teploty se drží lehce nad dvacítkou a venku je malebně, skoro jako v nějakém naivním obrázku Libora Vojkůvky plném zeleně, kapek rosy a zvířecí havěti. 😊
Vyjíždím až odpoledne a když procházím podél pásu keřů lemujících potůček, už se z husté vegetace mezi nimi dva nebo tři rákosníci zpěvní ozývají. Mám štěstí, vítr sice fouká silný, ale ve směru pásu vegetace, sítě tedy budou alespoň částečně chráněny. Pouštím se do vysekávání dvou loňských koridorů. Jde to pěkně, kopřivy letos ještě nestačily narůst. Ozývá se kukačka a z blízkých elektrických drátů mě pozoruje 16 hřivnáčů. Z keřů skřípou krátké strofy zpěvu pěnice hnědokřídlé a hlasité trylky černohlávka.
Natahuji dvě osmnáctky. Jsem zvědav, jestli se teď ještě něco chytne. Původně jsem přemýšlel i o tom, že bych tu přespal, zahrál křepelky a výrečka, ale nechce se mi. Spíš to vidím na večer při stolních hrách s Pepem v Pístovicích. Hned prvním chyceným ptákem je samec pěnice černohlavé s mým loňským kroužkem. Postupně přibývá kos, první rákosník zpěvný a pěnice hnědokřídlá. Sedím v křesílku u auta a kochám se okolní krajinou. Klesající slunce jí dává stále sytější a teplejší barvy. Chvilku provokuji kukačku, nedaleko poctivě pronáší svoji písničku strnad obecný a lehce se ozve zajódlování žluvy. Vítr postupně slábne. Ano, i ten ohníček by tu šel udělat, ale dnes opravdu nemám chuť být sám.
Ptáků se moc nechytá – 14 kousků, ale překvapuje mě, kolik zpětných odchytů je mezi nimi. Šest ptáků má totiž můj kroužek z loňska. Jsou mezi nimi čtyři pěnice černohlavé a jeden rákosník zpěvný. Ten má za sebou dalekou cestu. Všechno jsou to ptáci kroužkovaní během jediného rána 6. června loňského roku. Překvapením je pěnice hnědokřídlá, která dostala prstýnek 27.7.2021 na mém podzimním odchytovém místě u Zouvalky, což je vzdušnou čarou asi 6,5 km odsud. Přijde mi, že se chytají už jen samí staří matadoři, že k nim žádní noví nepřibývají, že ptáků ubývá. Až dožijí i tihle zasloužilí kmeti, nebude se chytat nic. Takový mám pocit z dnešního nádherného odpoledne a podvečera.
Nakonec mi v síti uvízli čtyři ptáci cílového druhu. K osmé večer to balím. To už se z polí sporadicky nese křepelčí počítání peněz. Letos se sem musím určitě ještě vrátit. Jsem zvědavý na další vývoj.
Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) – cílový druh lokality u Lulče.
Detail hlavy dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes).
