Sobota 20. ledna:
Venku leží bílé fleky sněhu a na obloze je po ránu dokonce několik fleků modrých. Kafčo, buchta a mizím. Chci se jen krátce podívat k Novomlýnským nádržím. Silnice vedoucí z Brna k jihu je plná. Opět převládají Poláci. Za každým autem vlaje ohon vodní tříště. Slunce se třpytí na vlhké vozovce. Těsně nad Pohořelicemi zaznamenávám přistávat do pole vpravo desítky hus. Musím sjet až pod město a pak se přes ně vrátit. V poli zbývá už jen několik hus a zbytek mi právě přeletuje nad hlavou jižním směrem – odhadem 200 hus velkých.
Znovu se vracím přes Pohořelice a s nevolí sleduji, jak se kolem mě uzavírá chuchel mlhy, do kterého vjíždím. Mlha bohužel houstne a když parkuji na severním břehu Novoveského rybníka, vidím kolem sebe už jen pár metrů provlhlého zasněženého ledu kryjícího vodní hladinu. To je radost. Bloumám po břehu a jediným druhem, který vylétne z blízkého křoví, je pěvuška modrá. U blízkého statku pak pozoruji dvě desítky hrdliček zahradních, nějakou tu koňadru a pěnkavu.
Pak přejíždím k hrázi mezi Dyjí a Mušovskou zdrží. Parkuji na jejím severním konci. Mlha je stále stejně hustá. Vidět jsou jen chocholačky a lysky plující těsně u břehu. Občas se z mlhy vynoří racek bouřní nebo bělohlavý. Procházím se podél hráze a naslouchám. Z blízkého lesa se ozývá žluna zelená a když pak obcházím jeho okraj, přilétá do blízkých korun stromů dvacítka hýlů obecných. Červenobřiší samci vypadají na zasněžených větvičkách jako ozdoby. Ani jsem si nevšiml, že mlha řídne. Zjišťuji to až při dalším pohledu na nádrž. Teď už je vidět až k druhému břehu. Zvedám k očím dalekohled a narychlo projíždím hejna chocholaček. Kousek za nimi, asi 100 m od propusti sedí na hladině starý známý racek velký. Paráda, už je tu téměř měsíc. Sedám do auta a přesunuji se k plácku u propustí. Obloha je šedá a mlha se stále ještě nerozplynula. Zkouším dělat pár dokumentačních fotek racka a pořizuji i krátké video. Mám z něj radost. Na zítřek jsme domluveni na výjezd s Pepem. Kéž by se nám ho podařilo vidět znovu. Mlha se postupně vytrácí, racek se zvedá a odlétá směrem k Pasohlávkám. Objevuje se slunce. Mám ho za zády. Stativákem prohlížím vzdálenější místa a napřed nacházím potáplici malou a o minutku později dvě potáplice severní. Jsem rád, že jsem tu první hodinku v mlze vydržel a nevzdal to. Teď z toho mám radost. Krásná pozorování. Sluneční paprsky zcela mění atmosféru těchto chvil. Mezi chocholačkami se ukazuje šest kaholek (tři nádherní samci), morčáci malí, dvacítka morčáků velkých, nějaká ta kopřivka a osamělá čírka obecná. Cvakám proletující racky a užívám si pozorování. Od Drnholce přilétají husy velké a běločelé a míří ke střední nádrži. V jedenáct se vydávám za nimi.
Hus není na Věstonické zdrž zase tolik, jen pár stovek. Jsou ale mezi nimi i husy tundrové a daří se mi najít a odečíst červený límec husy velké (Z34, límcovaná na Volešku v Jižních Čechách v roce 2016). Na ostrůvcích posedává šest orlů mořských. Na pár slov se zastavuje Honza Bina, který jako tradičně objíždí široké daleké okolí na kole. Nacházím párek hvízdáků a z oblohy si nás prohlíží dron. Po půlhodince to balím. Ty tři hodinky v terénu mi udělaly moc dobře. Birding funguje stále jak má.
Neděle 21. ledna:
Dnes zkusím s Pepem zúročit svoje včerejší předskokanství na lokalitách, které hodláme znovu navštívit. Hlavně tedy u Mušovské zdrže VDNM, kde jsem včera opět pozoroval racka velkého, který Pepemu chybí v lifelistu pro ČR i WP. Před desátou vysazujeme demoliční četu synků u babičky a vyjíždíme k jihu. Obloha je zatažená a padá z ní jakýsi sněhový sajrajt s deštěm. Díval jsem se ale na lokální podpálavské webkamery a mlha by tam být neměla, což je dobré.
Hned těsně za Ořechovem nás z břízy u cesty pozoruje nádherný dřemlík tundrový. Právě docela prší. Za Bratčicemi pro změnu potkáváme ťuhýka šedého. Pepe s uspokojením doplňuje letošní birdlist. V deset jsme na kraji Pohořelic. Husy jsou opět na kukuřičném strništi. Tentokrát se nemusím vracet a rovnou odbočujeme, abychom si je prohlédli. Je tu asi 170 hus velkých včetně červeného límce S32, který pochází z května 2015 z Vysočiny.
Novoveský rybník se dnes dá přehlédnout celý, ale na zasněženém ledě sedí jen tři racci bělohlaví a na kousku volné vodní hladiny se zdržuje 10 kachen. Pepe si ale může připsat přeletujícího orla mořského. Teď je na řadě Mušovská zdrž VDNM. Jedeme přímo k propusti, kde parkujeme. Pepe už cestou vedl poraženecké řeči, že se nám racek velký určitě neukáže. Vystupujeme z auta a první prolétající racek je ten náš! Co víc si přát? Racek velký dělá dva tři oblouky a sedá na led v jižním cípu nádrže. Tam zůstává s ostatními racky až do našeho odjezdu o půl hodiny později. Mezitím se objevuje kolega Kubrt, který se také může pokochat pohledem na tohoto výjimečného zatoulance. Mezi chocholačkami je dnes jen jedna kaholka (M) a potáplice tu nejsou žádné.
Přejíždíme k Věstonické zdrži VDNM na hráz u kostelíka. Moc ptáků tu není, ale na ostrůvcích je vidět 7 orlů mořských (5 ex. na dvou sousedních stromcích), nacházíme 6 kaholek (5M) a v okolí počítáme dobře 60 morčáků velkých. Pořád poprchává. Když už jsme se dostali oba ven, přesouváme se ještě k hrázi u Dolních Věstonic. Z jednoho místa počítám na Věstonické a Novomlýnské zdrži 220 hoholů severních. Od Strachotína se pak vydávám rychlým krokem po schodech severního břehu Novomlýnské zdrže, abych na obvyklém místě zastihl sněhule severní. Jsou tu čtyři ptáci, potravu hledají v řídké trávě a koupají se v loužích stojících na betonu. Obloha nad Pálavou řídne. Slunce se nad ní přetlačuje s oblakem potrhané mlhy. Vracím se k autu, přejíždíme k přečerpávačce v severním cípu zdrže a s Pepem se ještě jednou vydáváme za sněhulemi. Je to odsud blíž. Sněhule vychovaně čekají na svém místě a Pepe má další druh. Mezi chocholačkami jsou i tady tři kaholky. Vyrážíme zpět.
Když pak míjíme pumpu nad křižovatkou u Ivaně, zaznamenávám vpravo v poli siluety sedících husí. Aspoň na pár minut se tam musím podívat. Husy jsou na zvlněném lánu a vidět jsou jen ptáci na kraji hejna. Narychlo jich prohlížím jen pár stovek. Převládají běločelky, ale vidět jsou i husy velké a pro mě impozantní husy tundrové. Nalézám i dvojici hus polních. Doufám že se sem ještě brzy dostanu, abych se tu po husách znovu podíval.
Dřemlík tundrový (Falco columbarius) na kraji Ořechova.
Racek velký (Larus ichthyaetus) zachycený při krátkém průletu.
Jedna ze čtyř sněhulí severních (Plectrophenax nivalis) na „schodech“ u Strachotína.
