Sobota 2. března: Po téměř jasné noci je ráno dost chladno s námrazou. Hned na jižním okraji Brna potkávám první husy směřující k severu. Už v týdnu (28.2.) jsem nad Medlánkami viděl protahovat husy polní a vypadá to, že právě tento druh je právě teď v pohybu. V polích u Velkých Bílovic je asi 400 hus běločelých a 200 hus polních, ale právě husy polní je vidět, jak přilétají v menších hejnech z jihu a usedají k ostatním. Zdá se, že v noci a nad ránem probíhal jejich tah. Kolem proletuje šest špačků.
Pak projíždím kolem Lednických rybníků. Je radost si zase po dlouhé zimě stoupnout na břeh rozmrzlého rybníka a kochat se životem na hladině se sluncem za zády. Zvlášť, když je pozorování doplněno skřípavým zpěvem špačků, křikem žlun a hlasy pěnkav. Všude jsou vidět husy velké, ale také menší hejna hoholů. Hlohovecký rybník by v současném stavu mohl být za pár měsíců velmi atraktivní. Je upuštěný a nedaleko Hraničního zámečku loví 5 husic liščích. Další dvě husice letí podél Včelínku, kde se na topolech krmí hejno brkoslavů severních (60 ex.). Poslední dvě husice nacházím na Nesytu. Fouká ledové severní vítr, ale je slunečno.
Neděle 3. března: Také dnes leží po ránu na všem námraza a obloha je po celé dopoledne slunečná. Jdu se se synky podívat na Hády. Rád bych viděl strakapoudy prostřední. Hned po příjezdu nás vítá zpěvem brávník a později ještě jeden. Strakapoudy velké porůznu se prohánějící mezi korunami stromů pozorujeme nejméně čtyři. Často se ozývá bubnování. Nesměle zpívají strnadi obecní, ale jako o život všude pokřikují koňadry a modřinky. U vysílače si říkám, že bych mohl zkusit nahrávku křiku strakapouda prostředního. Je to jen z mobilu a nepříliš hlasitě, přesto do minuty jeden přilétá na dub před námi. Krása! Prohlížím si ho do všech detailů. O něco později jsou už dva a honí se lesem. Blízko se ozývá žluna šedá. Pouštím i její křik a máme ji před sebou jak na dlani. Dokonalé! Zvláště příjemné je to tady v závětří pod modrou oblohou. Je slyšet i křik žlun zelených a jednou nad námi přeletuje s cvrlikáním skřivan.
Po obědě jedu ještě mrknout do polí k Blučině. Obloha je už zatažená a fouká silný vítr. Buldozer tu rovná cestu vedoucí přes pole. Kdoví, co se tu bude dít? Na drátech elektrického vedení sedí asi 60 špačků. Brzy odlétají a přidávají se k dalšímu hejnu. Je jich celkem asi 200 a sedají do trávy k čejkám (5 ex.), zvedají se, přeletují a tak stále dokola. Na vodě v poli je asi 20 kachen a na polní cestě se přede mnou krmí vrabci polní a strnadi rákosní.
Když už jsem v těchto končinách, tak mířím k obchodnímu středisku Olympia u Modřic. V severní části areálu kolem poletují hned tři chocholouši obecní, druh, který jsem během loňského roku vůbec neviděl, a který u nás přežívá už jen u některých zemědělských družstvech a průmyslových areálů na předměstí. Zkouším pár fotek a nade mnou přelétá konipas bílý. Co více si začátkem jara přát? 🙂
>Dva obrázky z nedělního výletu – čejky chocholaté (Vanellus vanellus) se špačky (Sturnus vulgaris) a chocholouš obecný (Galerida cristata).
