Prodloužený velikonoční víkend hodlám využít dost ptáčkařsky, proto už dnes, pěkně zkraje, vyjíždíme s rodinkou na cyklobirderský výlet k rybníkům mezi Hodonínem a Mutěnicemi. Schválně zkusím zapisovat všechny druhy, které potkáme, jako takový trénink na Big Day. Z Brna startujeme už po osmé hodině, neuvěřitelné.
Hned prvním zajímavým druhem, který navíc přibývá Pepemu do balkónového seznamu, je vrána černá proletující naší ulicí.
Už něco po osmé parkujeme u upuštěné jižní části Písečného rybníka. Hned na úvod nás kromě budníčků větších, kteří jsou všude, vítá pokřik krutihlava. Na dně prázdného rybníka není skoro nic, jen několik kulíků říčních a jeden bojovník. To na vedlejší jižní části rybníka Lužického se na břehu mezi zaplocenými domácími kachnami zdržují dva racci černohlaví a do seznamu začínají naskakovat zrzohlávky, čírky modré, poláci velcí, roháči, lysky… zkrátka taková tak rybniční klasika. Přejíždíme k rybárně, kde sundáváme z Molendy kola. Během příprav se nad námi rozezní hvízdání, které mám tak rád – po obloze se prohání šest rorýsů. Za nějaké dva týdny budou všude. Racka mořského, kterého tu viděl před dvěma dny Honza Studecký s Jarkem Zemanem, bohužel nenacházíme. Podél Kyjovky se pouštíme k severu. Co chvíli zastavujeme a dalekohledy skenujeme okolí. Mezi letošní první setkání patří kukačky, ozývající se z okolních lesů, jeden rákosník obecný narušující jinak jednohlasý chór rákosníků proužkovaných a slaboučké pískání lejsků bělokrkých přicházející z bezlistých dubů. Počasí je nádherné, slunce hřeje, obloha je modrá a každý z odstínů zelené, které jsou v okolí, má jarní svěžest. Než soustavu rybníků u Hodonína opouštíme, máme za ty dvě hodiny v seznamu 68 druhů ptáků.
Ještě než se dostáváme ke Třetímu Zbrodu, prozradí se hlasem z oblohy mezi racky chechtavými sněhově bílý racek černohlavý. Svačíme pak na jižním břehu rybníka a sledujeme cvrkot na hladině a na ostrůvku a odečítáme límce husí. Tou s nejpočetnější školkou tvořenou snad třiceti pullátky má označení S41, další límcovaná (P22) vodí jen čtyři mláďata. V okolí odečítáme ještě čtyři červené límce – P18, P24, S38 a S72. Upuštěný Zbrodský rybník nabízí první pisilu, skupinku osmi vodoušů tmavých, břehouše a několik dalších bahňáků. Nad námi přeletuje orlovec a U vrby se ukazuje první kvakoš. Tím nejkrásnějším místem soustavy je samozřejmě Bažantnice. Na jedno přejetí stativákem počítám 25 pisil a 8 tenkozobců. Tokají tu vodouši rudonozí, v párech posedávají na klaccích rybáci obecní, potravu hledají vodouši bahenní a skupinky jespáků bojovných se dvěma téměř svatebně oděnými samci. Z blízkého rákosí zpívá modráček a na druhé straně vodní strouhy mu odpovídá další. Tady by mohl člověk trávit s dalekohledem u očí hodiny. Stačí postávat nehybně ve stínu stromů na břehu a nerušit. Však tu také nejsme sami, pokochat se přišlo hned několik kolegů.
Rodinku nechávám na místě. Kluci si kreslí a vypadají až extrémně vzorně. Sám zajíždím na skok k Jarohněvickému rybníku, ale ten je téměř bez ptáků. Zaznamenávám tu jen trojici husic liščích na vzdáleném břehu. Když se pak vracíme, mrkneme ještě jednou ke Zbrodskému rybníku, kde tentokrát u břehu postává 7 břehoušů a kousek od nich 3 kolihy velké. Paráda. Teď se jede na oběd do Mutěnic.
Totálně nacpaní to bereme po silnici k severnímu cípu Hodonínských rybníků a podél Kyjovky pak k autu. Kousek od rybárny znovu kontroluji všechny velké racky, bez úspěchu. Nalézám ale dvojici límcovaných hus držící se pospolu. Jedna má červený límec S13 a druhá žlutý HKY.Cestou zpět k Brnu zastavujeme ještě u mokřádku nedaleko Velkých Bílovic. I tady jsou tři pisily a konečně první letošní konipasi luční. Rodinka je už pěkně ušlapaná a tak se jdu po okolí projít sám. Nad rákosinami poletují dva páry pochopů, čejky už vodí malé prcky, kolem se s tútáním prohánějí letky vodoušů rudonohých. Je tu krásně. Při odjezdu u nás zastavuje auto a vyskakuje z něj skvadra mladých birderů. Už mě ani nepřekvapuje, že jedním z nich je Honza Studecký. Ten člověk je letos všude a špeky přitahuje jako magnet. Je dobré se ho držet. 🙂 Po sepsání seznamu doma zjišťujeme, že máme pěkných 96 druhů během nějakých osmi hodin v terénu. Tohle se hodí i zanést na klubové stránky jako letošní první pokus o Big Day.
Jeden z šesti rorýsů obecných (Apus apus), kteří nás přivítali u rybníků nedaleko Hodonína.
Skutečná matka husa (Anser anser) vodící školku o 28 pullátkách.
Ani u zrzohlávek rudozobých (Netta rufina) to nemají samice lehké.
