Blíží se ochlazení, konec babího léta, nekonečně dlouhého babího léta. Když dnes vyjíždím do polí nad Vyškov, obloha má podivně šedivou barvu a nepříliš vzdálené město pode mnou se ztrácí v kouřmu. Jako bych uvízl na pustém ostrově ohraničeném suchou, stěží průhlednou mlhou. Chlapsky pofukuje vítr. Jsem v sandálech a v tričku s krátkými rukávy, ale vítr je to studený a tak než dostavuji obě sítě, musím se přiobléct. Keře koridoru, ve kterém mám pěvcovku, začínají průhlednět. Jsou sice ověšeny různobarevnými bobulemi a podzim jim kouzelně barví listí, vítr je ale svléká. Neozve se ani hlásek, ani pípnutí. Nad polem cestuje procesí osmnácti strak, občas se dá zahlédnout třepetající káně, přelet hřivnáče nebo poštolky, ale jinak je tu mrtvo.
Slunce se brzy vytrácí za horizont, vzduch ještě víc chládne a začíná padat rosa. Sítě jsou prázdné. Brzy se objevuje polovina měsíce, která se co chvíli ztrácí v oblačnosti. Ani hvězdy moc šancí nedostávají. Červené, které pocucávám, vyměňuji za teplý čaj, který si vařím na malém lihovém vařiči. Chystám si spacák a přes něj celtu. Tráva je mokrá rosou, vítr uvadl a ve splihlých sítích se pohupují kapky vody.
Co chvíli vstávám k prázdným sítím. Občas i mimo čas kontroly, protože mám pocit, že se ozývá výstražný hlas kalouse. Nic. Noc je dlouhá a vlhká mlhou a rosou. Ještě v šest ráno jsou sítě stále prázdné. Naštěstí mlha ustupuje a v mírném větříku vysychá jejich síťovina. Dělám si další hrnek čaje. Konečně se začíná ozývat cvakání červenek. Aspoň něco. Od půl sedmé do osmi se chytají jen ty červenky, ale je jich jen pár. K nim přibývá ojedinělý drozd, střízlík nebo rehek domácí. Později se objevují králíčci obecní. To už je slunce na obloze a hřeje.
Těch několik králíčků se chytá stále dokola. Balím zbytečně nachystanou dravcovku. Nikam se mi nechce. Nespěchám. Sedím na židličce a vyhřívám se na slunci. Kolem přeletuje luňák červený, k západu se přesouvá 13 krkavců a ze sloupu elektrického vedení se vzrušeně ozývá ťuhýk šedý, který vzápětí útočí na poštolku. Bez problémů ji zahnal. Obloha je teď čistá. Putují po ní hlasy skřivanů a lindušek lučních. Po desáté se zase objevuje to šedivé neprůhledné kouřmo. Pomaloučku balím. Každou noc zkrátka není posvícení. Minulý odchyt jsem se pěkně namlsal. Myslím, že sezónu celonočních odchytů mám pro letošek za sebou. Pokud sem ještě vyrazím, tak až nad ránem. Program Rings mi říká, že jsem tu za letošek rozdal 595 kroužků 41 druhům a kontroloval jsem 8 vlastních retrapů. To je pěkný výsledek.
odchycené druhy: červenka obecná (15 ex.), drozd zpěvný, rehek domácí, střízlík obecný, králíček obecný (5 ex.), budníček menší (2 ex.) – 25 ptáků 6 druhů
Většinu odchycených ptáků tvořily červenky obecné (Erithacus rubecula).
Ahoj Dodine,
tak to je fakt pěkný a CENNÝ výsledek. Jen tak dál! Závidím ti tu možnost – možná ale na příští rok vymyslím něco podobného tady u nás v lese (pokud ještě nějaký zůstane). Jožka – s pozdravem i osiřelému Pepe a klukům :-).
Ahoj Jožko,
díky. Když si uvědomím, že to všechno pochytala, až na několik málo výjimek, jedna osmnáctka z Číny, tak je to pěkný výsledek. Navíc mě tam ty večery a rána dost baví. Je tam klid a čerstvý luft. 🙂
Měj se. d.