O dnešním dopoledni je rozhodnuto už několik dní. Pepe by rád „dobral“ pár letošních druhů a já bych se chtěl podívat po husách. Už od minulého týdne, tedy od konce doby jejich lovu, se husy ve velkých počtech zdržují u Vlasatic nedaleko Pohořelic. V uplynulém týdnu se na avifu opakovaně objevovala pozorování z polí kolem této vesnice zahrnující až 15 bernešek rudokrkých a 5 bernešek bělolících. Dne 13.1. tu byla zaznamenána i berneška tmavá. Takže kam jinam než do polí k Vlasaticím.
Překvapivě vyjíždíme docela brzy. Venku je polojasno a mrazivo. Teploty se drží 5° pod nulou. Na rozlehlém lánu, odkud většina pozorování z uplynulého týdne pocházela, je prázdno, ale na obloze vidíme malé hejnko mířit k SZ nad Křižový rybník, kam přistává. Mezi silnicí, na jejímž okraji parkujeme a hejnem hus, je nízký akátový pruh. Husy jsou docela blízko. Hledíme na ně jen mezi mezerami stromů. Jsou to běločelky a může jich být ke 4 tisícům. Registrujeme jednu bernešku rudokrkou. Výhled je odsud mizerný, tak necháváme kluky pracovat na ledu zamrzlých louží a jdeme k další odbočce ze silnice, odkud je přece jen vidět trochu lépe. Přesto stále vidíme jen okraj hejna. Husy jsou v klidu. Všímám si černého límce a na něm velkého písmene U. Desítky minut mi trvá, než odečítám zbytek. To už mi po boku stojí řada dalších kolegů se stativáky. (Odečtená běločelka dostala svůj límec v listopadu 2016 v Nizozemsku, pak byla pozorovaná v lednu a v květnu 2017 v Německu. Dnešní odečet je teprve čtvrtý a posouvá její výskyt o pěkný kousek dál k východu Evropy.) Nacházím dvojici bernešek bělolících.
Kdesi daleko pod Křížovým rybníkem se dvakrát zvedá mrak husích těl. Rozhodujeme se tam vyrazit a hledat. Celou oblast objíždíme od jihu přes Vlasatice, až se dostáváme k samotnému Křížovému rybníku a z druhé strany k našemu prvnímu hejnu. Husy jsou blízko a klidně se pasou. Nad zamrzlým rybníkem krouží čtyři orli mořští. Kluci zatím po zadcích sjíždějí zamrzlý přepad u hráze. Opět nacházím jednu rudokrkčku a tentokrát tři bernešky bělolící. Konečně ale lokalizuji to velké hejno, které odpočívá v úžlabí obrovského zvlněného lánu s ozimem půl druhého kilometru jižně od nás. Pod Františkem se mezitím prolomil led, a tak je po pás mokrý. Objíždíme hejno a já se k němu přibližuji od severu. Konečně se mi otevírá pohled na tu masu mohutných opeřenců pasoucích se způli na ozimu a způli na řepce. Nádhera, slunce svítí, je téměř bezvětří a pode mnou je přes 10000 hus. Vzduch se bohužel tetelí a na tu vzdálenost mi znepříjemňuje pozorování. Ale stejně je to paráda. Postupně počítám 9 bernešek rudokrkých. Klidně jich tam může být i více. Zvedá se hejno, u kterého jsme byli ráno a přelétá k tomu, které si prohlížím. Teď je tu minimálně 15000 hus. Pepe si libuje. Opět se ukazují tři bernešky bělolící. Kdoví, co všechno se v těch počtech skrývá. Být tak blíž a moci si je pořádně prohlédnout. Nechceme je ale otravovat. Jsme tu už tři hodiny a kluci začínají mít hlad. Jede se do Ivaně na oběd.
Po obědě jedeme do Drnholce mrknout na kalousy. Cestou před dědinou potkáváme v polích u silnice 140 volavek bílých. Z borovic a jednoho pichlavého smrku u autobusové točny na Lidické ulici nás pozoruje asi 12 kalousů ušatých.
Pak už nás čeká oblouk asfaltových cest severně od Drnholce. U kouřícího hnojiště sedí na poli bramborníček černohlavý. 12. ledna ho tu zastihl už kolega Kubrt. Stejně ale překvapil. Zimujícího bramborníčka jsem u nás asi ještě neviděl. Zatímco zkouším pořídit jeho dokumentační fotku, boří se do zamrzlého kejdového jezírka u hnojiště Josef. Válí se ve třiceti centimetrech smrdutého hnusu. No nádhera! Začíná to být čiré zoufalství, brát tuhle demoliční četu sebou do terénu.
Postupně zaznamenáváme několik kání lesních, jedno rousné, dvě samice pilicha, orla mořského, v řepce 40 volavek bílých a 60 labutí, a nakonec krásného samce dřemlíka. Pepe je spokojený.
Tak teď už jen poslední zastávka u Mušovské zdrže VDNM, aby měl Pepe i nějaké ty kachny. Hladina je zamrzlá až na rozsáhlé okno u břehů Sinaje. A kachen tam není málo. Kromě běžných chocholaček a lysek hlásím čírky obecné, 3 desítky kopřivek, hvízdáky, morčáky malé a hoholy. Dokonce je tu i 10 turpanů hnědých potápějících se za slávičkami. Pepe zatím spočítal 55 morčáků velkých. Navlhlí kluci oblečení do kdejakých kousků suchého oblečení, které jsme v autě našli, už jsou docela zmrzlí. Zvlášť, když se znovu máchají v ledové vodě a zase neúnavně rozbíjejí led. Tož tak, konec, jede se domů.
Několik hus běločelých (Anser albifrons) z početných hejn u Vlasatic.
Dokladovka zimujícího bramborníčka černohlavého (Saxicola rubicola).
