Sobotní ráno. U plastového kyblíku se zbytkem slunečnicového semene se na balkoně střídají koňadry a dvojice brhlíků. Jsou nebojácní, nevadí jim ani otevřené dveře do místnosti, ani naše pohybující se postavy. Je to příjemný pohled, ale je fakt, že občas, ač se na ně dívám, tak je nevidím. Ve čtvrtek přišel při fotbalu na táboře na Šumavě Franta k prasklině očnice a teď tam chudák po převozu leží na JIPce v Českých Budějovicích. Pepe si pro změnu včera pohmoždila kůstky v nártu a teď se jen belhá s nafouknutou fialovou nohou o berlích. Beru ji na rentgen do Úrazovky, dělám oběd a pak mě na chvíli doběhne únava a usínám.
Předpověď na noc se nemění, vítr by mohl dovolit další noční odchyt u Zouvalky. Doma zůstane s Pepem malý Jožka. Kontroluji nová pozorování na avifu a na fb na mě vyskočí pozorování dropa velkého na střední Moravě. Autorem je Ondra Boháč. Líbí se mi tihle mladí rafani, kteří jsou stále v terénu a stále ve střehu, a líbí se mi, že se o svoje pozorování dokáží i podělit. Píšu mu a on mi posílá koordináty ranního pozorování. Když jsem ještě jezdíval na Prostějovsko a Přerovsko mnohem častěji, zastavoval jsem právě v místech, kde byl drop zastižen. Tohle je pro letošek už třetí pozorování tohoto mohutného stepního druhu. Bezva, před cestou na Zouvalku se tam na chvíli otočím.
Provoz je ucházející a do hodinky od Ondrovy zprávy zastavuji u krajnice a vytahuji stativák. Kousek ode mě je v posečeném poli vyšší trs nějakého durmanu. Říkám si, že by se pod ním mohl drop klidně skrývat. Ale chci začít postupně, a tak nejprve projíždím okolí stativákem. Pak se přece jen zadívám k trsu a opravdu pod ním kouká světlý krk a hlava sedícího dropa. Takhle rychle jsem snad ptáka, za kterým jsem na základě cizího pozorování vyjel, ještě nenašel. Drop občas natáhne krk a něco sezobne. Pak se zvedá a důstojným krokem se vzdaluje do míst, kde lán pole vláčí traktor. Kousek jedu souběžně s ním, ale nechávám ho jít. Už před tím jsem se ocitl poměrně blízko a pořídil jsem pěkné dokumentační fotky. Ještě půl hodinky ho sleduji stativákem. Pták bedlivě pozoruje oblohu. Nevím, jestli ho při jeho mohutnosti může shora nějaký dravec ohrozit. V jednu chvíli padá střemhlav jeho směrem poštolka, ale v bezpečné vzdálenosti to uctivě balí.
Vracím se k Vyškovu a parkuji u svého proužku keřů v polích. Dost fouká. Strniště je na obvyklém místě, kde stavím dravcovku, částečně zorané a já nevím, jestli se v orbě nebude pokračovat i dnes. Proto stavím Arnošta se sítí na stejné straně keřů, kde parkuji. Pak pěvcovka a nezbývá než čekat. V keřích je mrtvo, nechytá se vůbec nic. Dokonce mám pocit, že mě to dnes ani nebaví. Je zataženo, stále dost fouká, dravci jsou jen v dálce a nedá mi, abych nemyslel na Fanyho. Zpestřením je lovící samec motáka lužního, čtyři čápi černí točící termiku a trojice hledačů pokladů, projíždějících zorané pole minohledačkami. Nad hejnem vlaštovek se objevuje pět rorýsů, dráty elektrického vedení obsadilo několik desítek hřivnáčů s několika doupňáky, ale stále se nic nechytá. Stmívá se a než kasám před devátou pěvcovku, přece jen rozdávám kroužky třem druhům pěnic.
V noci se několikrát na obloze ukazuje couvající měsíc. Na celtu, kterou přes sebe mám přehozenou, dopadá drobný deštík. Dole od letiště u Vyškova, ke mně dolétají útržky rachotu z punkového festivalu Pod parou a z druhé strany jim kontruje šlapavá dechna. Až ke třetí ráno tohle křížení notových zbraní utichá.
Ani po ránu moc ptáků nelítá. Mění se předpověď počasí, brzy zase sílí vítr. Do půl osmé přináším několik pěnic (táhnou slavíkovky), pár rákosníků čtyř druhů, sedmihláska a zase jednoho rozpelichaného rehka zahradního. No nic, šestá noc tohoto léta na Zouvalce byla zatím nejslabší. Však tu nejsem naposledy. Jede se domů.
odchycené druhy: pěnice pokřovní (2 ex.), pěnice černohlavá (12 ex., 1 retrap), pěnice slavíková (5 ex.), pěnice hnědokřídlá, rákosník velký, rákosník zpěvný, rákosník obecný (2 ex.), rákosník proužkovaný, strnad obecný (1 retrap), sedmihlásek hajní, rehek zahradní – 28 ptáků 11 druhů
Důstojně kráčející obr – drop velký (Otis tarda).
I během pozorování se drop choval nevzrušeně a občas si našel něco k sezobnutí.
