Předpověď počasí na víkend slibovala zataženou oblohu a déšť. Včera po ránu pršelo a tak jsem se do terénu nehrnul. Až odpoledne jsme s rodinkou zajeli na Brněnskou přehradu, kde jsme na nudapláži za Osadou našli 17 kachniček mandarinských (8M+9F). Vše bylo nacucané vodou, ale už nepršelo. Spíš jsme si připadali jako v prádelně. Mezitím se sjížděla celá řada pozorovatelů k Břestu (KM, ZL), kde byli na poli nalezeni 4 kulíci hnědí a u Ivaně (PR, OL) poletovaly desítky poštolek rudonohých.
Stejné počasí mělo být i dnes, ale po ránu pršelo jen drobně a tak jsem kolem šesté vyjel s tím, že se krátce podívám do polí kolem Pohořelic a na břeh dolní nádrže VDNM u Strachotína.
Ještě za šera zastavuji u skládky odpadu u Žabčic. Překvapivě tu není ani jeden racek, jen z jezírka na dně skládky zaznívá hlas vodouše kropenatého. Co chvíli nade mnou přelétá konipas bílý.
Pokračuji přes Přibice a Vranovice. V polích kolem Pouzdřan jsou rozlité kaluže. Někdy i dost rozsáhlé. Na té největší u železniční dráhy loví 11 volavek bílých. Muselo tu pěkně pršet. Přes silnici leží splachy půdy a ve Strachotíně mě vítá uprostřed dědiny jezero obklopené hasiči.
Hladina Novomlýnských nádrží je klidná, ale zahrady v jejím sousedství jsou částečně zaplavené. Ve vzduchu loví stovky vlaštovek, několik břehulí a výjimečně je vidět jiřička. Vlaštovek může být odhadem půl druhého tisíce. Na betonových schodech břehu je kromě rybářů docela mrtvo. Jen několik konipasů bílých a čtyři pisíci. Je teplo a mlhavo. Už několik dní panuje atmosféra připomínající začínající jaro – zase zpívají rehci domácí, kosi a budníčci menší. Teď se ukazuje několik racků bělohlavých a ostříž. Vůbec se mu nedivím vzhledem k možnosti zalovit si mezi vlaštovkovitými. Při zpáteční cestě podél břehu potkávám jespáka obecného a Honzu Bínu.
Vracím se stejnou cestou, ale před Pouzdřany zastavuji v polích. Volavek bílých je tu už 25 a popelavých 44. Ve značných počtech protahují konipasi bílí. Jsou všude. U menší louže vidím 6 jespáků bojovných. Také šedivek kolem poletují téměř tři desítky a s nimi i jedna vrána černá. Ozývá se hlas kolihy, nad údolím kormidluje ocasem ze strany na stranu luňák červený a do pole usedají dva pochopi. Čas od času se ozývají skřivani. Zdá se, že výskyt bahňáků teď nebude vázán jen na břehy rybníků a nádrží, ale přesunou se i do polí. Možností je tu dost.
Za Přilbicemi před Velkým Dvorem sedí na drátech elektrického vedení 110 hrdliček zahradních. Vracím se k Brnu. Zhruba v úrovni Smolína zastavuji ještě jednou v polích.
I tady poskakují v oranici konipasi bílí. Dvakrát slyším hlas lindušky rudokrké. Dvě stovky metrů ode mě sedí 27 racků bělohlavých. Když si je prohlížím, nacházím kousek od nich tři kolihy velké. Prolétající jestřáb zvedá z kopečků deponované odkrývky blízké pískovny asi 80 čejek. Je neuvěřitelné, kolik se toho dá vidět ve zdánlivě prázdné ploché krajině. Stačí jen chvíli postávat a s dalekohledem u očí a poslouchat. Začíná pršet, to mi už ale nevadí, vracím se domů.
Poznámka: Důkazem toho, že se bahňáci přesunuli do polí, je i pozorování Honzy Bíny, které mi v pondělí ráno přišlo mailem. Díky tomu, že na kole projel celý severní břeh Novomlýnské zdrže VDNM, zaregistroval mimo jiné i břehouše rudého a volavku stříbřitou.
Část zdárně se rozrůstající populace kachniček mandarinských (Aix galericulata) v Brně.
