Zase je to za námi a zase jsem tomu nemohl dát víc, než jen několik krátkých dní, tentokrát čtyři. Vyrazil jsem totiž s rodinkou k Nesytu, kde probíhá každoroční letní kroužkovatelská akce. Začíná vždy 15. července a trvá nějakých deset dní. A jak se každoročně opakuji na tomto webu, stal se několikadenní pobyt u Nesytu pevnou součástí našich letních plánů. Vyrážím sem s celou rodinkou. Kluci potřebují kromě mě potkávat další mužské vzory a zde je impozantních osobností vždy několik. Navíc tráví dny zdejšího pobytu tak, jak by kluci v jejich letech měli, venku, polodivoce, vstřebáváním nových informací. Chodí s ostatními na lávky kontrolovat sítě, sledují kroužkování, pobíhají po okolí, v lázních U Kuby čepují pivo, nesedí doma v záři dispejů elektronických hraček, ale objevují svět.
Těšíme se sem, na kamarády, ptáky, kilometry nachozené k sítím, večerní orosené pivo, příběhy, smích a historky, noční vstávání, únavu a nevyspání, na rozklíženou váhovnu, zralé špendlíky, víno a kytary, koupání v rybníce, na letní atmosféru dní, kdy můžete vypnout a vše nepodstatné hodit za hlavu, na přítomný okamžik, který má úsměv Buddhy s přivřenýma očima. A tak to i bylo a doufám, že ještě bude, nejednou.
V neděli nám nad Slaniskem kroužili orli královští, v pondělí jsme se odpoledne vypravili k pozorovatelně u Sedlece. Na mělčinách desítky jespáků bojovných, skoro všechno samci téměř ve svatebním, tisícovka hus velkých, břehouš, pisily, rodinky husic liščích a v dálce mezi husami na hladině i husice rezavá. V úterý mi až při ranní kontrole narazil do sítě důchodce kalous s vypelichanými křídly a bez ocasu a před obědem jsem tam našel mladého stráčka. Po celonočním hraní jen jeden rákosník zpěvný, ale také pěnice vlašská a mladý slavík. Mám rád tahle překvapení, i když jsou sítě třeba prázdné. Mám rád lidi, které tu potkávám, a je mi tu dobře. Díky.
Mladý pelichající slavík obecný (Luscinia megarhynchos).
Mladá pěnice vlašská (Sylvia nisoria).
Ahoj Roberte, moc pěkně napsané. Úplně jsem se viděl a vžíval do tebou popisovaných nálad. I já bych byl rád, kdyby to tak bylo u mých dětí a vnoučat, ale bohužel jsou nasměrováni trochu jinam… Přeji ti a hlavně klukům, aby se jim tento svět zalíbili a pokračovali ve zkoumání a objevování přírody. Měj se hezky a až pojedeš na Urbánek (tak se mu ve Slavkově říká), zavolej!
Petr
Moc pěkné, chodíme s Petrem Procházkou chytat a krožkovat ptáky do rákosin ve Velešovicích, ale nemáme tak bohaté výsledky. Přejeme hodně dalších úspěchů.
Zdraví J. Bartl