Víkend na chajdě. Chladná, hvězdnatá noc končí a den začíná průzračně modrou oblohou a rosou všude kolem. Nespěcháme. Klucáni teď o prázdninách chodí spát pozdě a chvíli jim trvá, než se ráno probudí. Slíbil jsem jim malý výlet do přírody. U Záhlinic už se nějakou dobu zdržují kormoráni malí a labutě černé. Proč se na ně nezajet podívat? Frantík si ještě balí svůj nový atlas obojživelníků a plazů a můžeme všichni vyrazit. Prázdná dálnice na Kroměříž a udivený pokřik Josefa „orel, podívejte!“, to když se k nám zboku hodně přiblížila káně. Těsně před desátou parkujeme na kraji Záhlinic.
Kousek před Němčickým rybníkem nás ze vzduchu zdraví hlas vodouše bahenního a první rybák sedící na větvi trčící z vody je také bahenní. Na hladině a podél rákosu plave spousta lysek a poměrně dost nádherně zbarvených potápek malých. Věnujeme se obdivování šidélka většího, když nás Vojta upozorňuje na kormorána. Loví kousek od nás a je to kormorán malý. Bezva. Tak první cíl máme splněn. Kormorán odlétá dál k severnímu konci rybníka a mizí mezi rákosím. Pochodujeme kolem rybníka. Vysekaná cestička se mění v kopřivovou džungli. Bereme to jako dobrodružnou část výpravy. Josef v kraťasech mi trůní na ramenou, ostatní se poctivě proplétají mezi kopřivami.
Na hladině Pláňavského rybníka je neuvěřitelných 276 labutí velkých. Černé tu bohužel nejsou. Prohlížíme stativákem okolí. Na protějším břehu se čistí samice bukáčka. Kluci na malý digitální kompakt točí házení kamenů do vody. Nedávano objevili, že se videosekvence dají přehrát pozpátky a teď se řehtají jako koni, když se kámen zvedne z hladiny a přistává na videu Frantovi zpátky na hlavě. Ozývá se křik vodouše šedého, který chvíli krouží nad rybníkem. Loví tu rybáci obecní a břehule. Asi po deseti minutách zleva přilétá pár labutí černých. Tak jsme se dočkali. Labutě se blíží k nám, přesto zůstávají v uctivé vzdálenosti. K autu se vracíme po půl třetí hodině příjemné procházky.
Následuje přejezd do Kojetína na oběd a ještě jedna zastávka v polích u Ivaně. Kolem starého rozpadajícího se stohu je pás rozkvetlých bylin. Je neuvěřitelné, kolik kolem nich poletuje baboček bodlákových. Je jich snad 50. Zkouším fotit také můry gamy, které svým dlouhým sosákem protahují květy. Hodina u stohu a na zpáteční cestě mi všichni v autě usínají. Nedivím se jim.