S noční bouřkou konečně přišlo ochlazení. Jsme na chaloupce a já zase po dlouhé době mířím po dovolené a pracovním týdnu na chvíli do terénu. Po ránu je ještě zatažená obloha a občas spadne pár kapek. Nad ulicí se prohání hejno jiřiček. Už se jim to také krátí. Ještě před půldruhým týdnem jsme na pobřeží Jadranu pozorovali hejna rorýsů a teď se tady ukáže nejvýš jeden dva osamělí letci. Ale už týden před tím byli hlášení z Gambie první protahující rorýsi obecní z Evropy. Vzali to jako každý rok ve spěchu – přílet, vyvedení mladých a návrat k jihu, vše během tří měsíců. Nevím, jestli se u tohoto druhu dá ještě mluvit o domácích ptácích. Spíš jde o cizince vzhledem k tomu, že většinu roku tráví mimo naše území.
Na strništích sedí dravci a občas nějaká volavka. Stejně je tomu i na poli nad bývalou polní louží u Hrdibořic. Škoda, že tu teď není voda. Volavek popelavých hlídkuje rozeseto po okolí 23, kolem polní cesty se honí šedivky, na zemi sedí hejno špačků a nad lesíky zkouší točit termiku asi 13 kání lesních. Všude se nízko nad zemí prohánějí vlaštovky.
Na poli západně od Hradeckého rybníka se pase asi 350 kachen a 30 hus velkých. Oblačnost se trhá. Hráz je plná rybářů. Soutěží se, kdo z páchnoucí kalné břečky vytáhne více. Na hladině se stále motá spousta rodinek roháčů. Právě, když prohlížím rákosí, tak nad ním přeletuje bukáček. Ozývá se skřípavý hlas rybáků obecných a ve dvou třech hejnech se na několika místech zdržují racci chechtaví. V jednom z nich je i letošní racek černohlavý. Zaslechl jsem pisíka a vzadu na zásobníku krmiva sedí husice nilská. Kachen jsou stovky. Střídají vodní hladinu za pole a přesouvají se v početných hejnech. Ukazuje se několik čírek obecných a modrých a vlaštovky ve vzduchu doplňuje pár břehulí.
Pískovna u Annína je touto dobou prázdná. Jen rybáři trávící tu týdny v karavanech a stanech, rodinka labutí a dva roháči. Malý rybníček Kolečko by asi taky moc kladných bodů v soutěži o Miss svěží rybniční vánek nezískal. Přesto se tu zdržuje solidní počet kachen, ukazují se dvě potápky malé a lovit se pokouší i několik rybáků.
Poslední zastávku dělám na severním břehu Troubecké pískovny. Umělé plovoucí ostrůvky jsou stále plné rybáků obecných (26 ex.) a krom kormoránů je tu překvapivě rodinka potápek černokrkých se dvěma mladými. Teď už slunce svítí z téměř modré oblohy. Těším se na pomalou zpáteční cestu mezi žlutými strništi.