Pátek 1. dubna
V pátek vyjíždím odpoledne k jihu. Čeká mě setkání FK ČSO, ale ještě před tím se chci zastavit aspoň na chvíli v terénu. Vybírám si Pohořelické rybníky. Je zima a ledově fouká. Teplota se zuby nehty drží kousíček nad nulou. Zima, která byla na odchodu, se zastavila a udělala pár kroků zpět.
Od sádek na severu se chci podívat na ostrůvek Starého rybníka. Je čas na první kvakoše. Vítr je ale nepříjemný a ptáků obecně je tu jen pár. Kvakoši k nim zatím nepatří. Na vodě se drží jen husy velké, na ostrůvku se krčí dvě volavky popelavé a z jeho kamenitého kraje se zvedá vodouš kropenatý.
Přes Velký Dvůr a Mariánský Dvůr, se stále ještě opuštěným hnízdem čápů bílých, se přesouvám k výtažníkům severně od Vrkoče. Auto nechávám u západního cípu Čahouna a jdu se projít. Z polehlých rákosin podél břehu pokřikují potápky malé, ozývají se husy velké a z keřů se dá slyšet budníček menší a červenka. Podle pozorování na avifu musela být Nohavice před několika dny vypuštěna, protože tu byly zaznamenány desítky bahňáků. Teď už voda rychle stoupá, ale stále se tu pár druhů dá zastihnout. Nejblíže píchají zobáky do bahna bekasiny, kousek dál jsou rozptýleni jespáci bojovní a vodouši rudonozí. Pozorná prohlídka bahna odhalí jespáka obecného, dvojici kulíků říčních a vodouše kropenatého. V mělké vodě plave hned 18 husic liščích a mezi nimi se barevně ztrácí trojice tenkozobců opačných. Znovu mě překvapuje, jak rychle a v jakém množství v naší přírodě husice zdomácněly. Není to tak dlouho, co jsem byl svědkem úplně prvního hnízdění tohoto druhu na jižní Moravě. Na poli u výtažníků jsou stále ještě 4 kolihy velké.
Cestou kolem Novoveského rybníka si na poli jižně od něj všímám hejna pasoucích se hus. Je to necelá tisícovka hus běločelých, kterou z povzdálí z terénní vlny pozoruje téměř dospělý orel mořský.
Kratičce se ještě zastavuji u rybárny v JZ cípu Věstonické zdrže VDNM, ale vyhání mě zima. Už mám toho chladného počasí tak akorát. Všímám si jen dvojice kormoránů malých sedících u břehu na kraji rákosí. Jejich loňská invaze se stovkou pozorovaných ptáků jen zde na Novomlýnských nádržích pokračuje letošním nálezem 29 hnízd na jednom z místních ostrůvků. Vše se rok od roku mění, některé druhy u nás nově hnízdí, jiné mizí. Teď už se vytrácím i já a končím ve vyhřátém pokojíku penzionu v Dolních Dunajovicích.
Sobota 2. dubna
V sobotu se ještě dopoledne s kolegy rozjíždíme opět do terénu. Většina z nás míří na skok opět k výtažníkům u Vrkoče, ale voda v Nohavici stoupá tak rychle, že tu zbývá už jen malá plocha bahnitého dna podél břehů. Stále jsou k vidění tři tenkozobci, vodouši rudonozí a bekasiny. Nad hrází přeletují dvě vlaštovky a párek hus vodí první droboť.
Naším cílem jsou Jaroslavické rybníky, kde před pár dny pozorovala Lenka Křížová lyskonoha ploskozobého. Ten se tam zdržoval ještě včera a v rákosí podél sádek dokonce zpívali dva rákosníci tamaryškoví. Cestou se ještě zastavujeme na jedné tajené lokalitě, kterou v podstatě už každý zná a uvádí ji i na avifu. Ta lokalita je zajímavá především na tahu a není důvodu ji tajit, ale kdysi jsem to slíbil, tak u toho zůstanu. Na vodních plochách této lokality toho tentokrát moc vidět není. Nepřekvapí asi 80 hvízdáků eurasijských, ty doplňuje jeden jespák bojovný, jeden vodouš kropenatý a na zemi pod rákosím poskakující modráček. Jede se dál.
Už po příjezdu k sádkám u Jaroslavických rybníků jsou vidět na asfaltce postavičky se stativáky. Pod vedením Honzy Studeckého, který tu byl i včera, se pouštíme mezi rybníčky. Hned v úvodu potěší několik přeletujících kvakošů, nad námi se znenadání objevuje skupinka jeřábů a brzy už pozorujeme na naše podmínky vzácného lyskonoha ploskozobého v zimních šatě. Jarní zástih tohoto druhu je u nás naprosto výjimečný. Pták sbírá typickým způsobem potravu z vodní hladiny, nad kterou tu poletují vlaštovky. Zaznamenáváme několik strnadů rákosních a modráčka a brzy se zdravíme se starými známými a posloucháme útržkovitý zpěv rákosníka tamaryškového. Ten se drží při zemi v rákosí a ukázat se mu nechce. Fouká studený vítr a jako včera je i dnes obloha zatažená. Nad sádkami loví rybák velkozobý a mezi kachnami u břehu velkého Zámeckého rybníka nacházím samce poláka malého, který tu byl včera také pozorován. Je to příjemný pocit takhle na tahu sledovat druhy, se kterými se birder v našich končinách nepotká tak často, kochat se jarními navrátilci a vyměnit pár slov se stejně postiženými nadšenci do pozorování ptáků. Kolem půl druhé to balím i já. Bylo to fajn setkání s lidmi i ptáky.
Vzácný návštěvník – lyskonoh ploskozobý (Phalaropus fulicarius).
Lovící pan mrkev – rybák velkozobý (Hydroprogne caspia).
