Hřebeny hor na severu a severovýchodě republiky mají dnes překvapit prudké větrné poryvy, které by mohly dosáhnout až rychlosti orkánu. Silný nárazový vítr se má projevovat také na Vysočině a v průběhu dne by měla jeho síla ještě narůstat. S ohledem na takovou předpověď se mi ven moc nechce. Na jih Moravy ale míří výpravy z Přerova a z Prahy. Slíbil jsem, že se spolu sejdeme u Pohořelic. Brno opouštím pod zataženou oblohou po sedmé ráno.
Husy jsou nedaleko hnojiště na poli pod Pohořelicemi. Z trávy se zvedá osm skřivanů a v okolí tohoto páchnoucího stanoviště poskakuje linduška luční. Husy nejsou daleko, ale vidím jen jejich přední řady. Zbytek je kryt terénní vlnou. Stativákem projíždím alespoň ty nejbližší, jsou krásně čitelné, všechno jsou to běločelky. Ukazuje se černý límec 7NY (samice límcovaná v únoru 2013 nedaleko maďarského Szekesfehérváru). Ve vzdálenější skupině zasvítila berneška rudokrká. Na blízké asfaltce se objevují chlapíci z Přerova. Jedu za nimi. Z pole se mezitím zvedají tisíce hus a znovu sedají. Chceme je prohlédnout z druhé strany, ale i zde jsou vidět jen ty nejbližší. Většina se skrývá v dolíku. Vracíme se k hnojišti. Odečítám stejný světlezelený límec jako před týdnem a pak objevujeme další dvojici bernešek rudokrkých. Pražská skupina přijíždí těsně poté, co celé hejno zvedá orel mořský. Aspoň máme představu o celkovém počtu – je tu cca 7000 hus. Většina jich odlétá směrem k Novoveskému rybníku.
Novoveský rybník je pod ledem, jen uprostřed je oko volné hladiny, na kterém se teď husy shromáždily. Než usadíme stativáky, tak se bohužel zvedají a míří zpět do polí. No nic, jedeme mrknout na kalousy do Drnholce. Cestou kolem Pasohlávek potkáváme pilicha. Chlapi z Přerova nás vedou rovnou k hotelu na náměstí. Jeho personál už je zná. Nedaleko recepce visí na stěně dvě fotky kalousů od Ády Goebela. Krásný příklad popularizace pozorování ptáků. Na smrku za hotelem sedí pět nebo šest kalousů. Pět metrů nad zemí se u hlavního kmene krčí také jedna pustovka. 🙂
Přes Pasohlávky a Horní Věstonice přejíždíme k hrázi u Dolních Věstonic. Střední nádrž je pod ledem, ale ledový příkrov spodní nádrže je rozlámaný díky vlnám rozhoupaným silným větrem. Ten se do nás opírá vší silou. Takhle nějak musí vypadat birdwatching v arktických podmínkách. Vysoké vlny nesoucí ledovou tříšť a prudká ledová futeř. Pod Dolními Věstonicemi jsou hlavně poláci velcí a desítka morčáků malých. Na ledě u Strachotína sedí 5 orlů mořských. Jedeme se podívat k přečerpávačce v severním cípu nádrže, ale tady je iluze bouřlivého pobřeží Severního ledového oceánu ještě skutečnější. Na poli sedí další orel mořský. Od Šakvic se vracíme opět ke břehu. Jsme tu trochu v závětří. Na vodě jsou desítky morčáků velkých, kopřivky a potáplice severní. V závětří bývalého Šakvického rybníka jsou stovky kachen. Nejdál na hladině je kompaktní hejno kaholek, které se ale brzy zvedá a odlétá. Pokračujeme po břehu k Novým Mlýnům. V jedné zátoce se v keřích ukrývá zimující drozd zpěvný. Sedí tu i to hejno ulétlých kaholek – neuvěřitelných 95 ptáků. Bílé hřbety samců svítí ve slunci. Se sedmi kaholkami zbylými na předešlém místě je jich 102! U přelivu je na ledě dalších 7 orlů mořských a na vodě loví potáplice malá. Dnešek se mi líbí. I přes ty těžké podmínky je stále na co se dívat. Přes Pavlov a pod trojicí dovádějících orlů mořských se přesunujeme k Soutěsce. Jen kolem Novomlýnské zdrže jsem napočítal 17 orlů mořských. Je čas se rozloučit.
Na zahradě za hotelem v Drnholci dělala kalousům společnost také jedna pustovka (Asio flammeus).
