Počasí by mělo ještě v noci a v nedělních ranních hodinách vydržet. Neváhám. Vše potřebné mám v autě, beru jen malou svačinu a jedu. V polích u Zouvalky jsem těsně před pátou odpoledne. Západní obzor zahaluje rozsáhlý chuchvalec oblačnosti, který po zbytek dne kryje slunce. Hned po příjezdu natahuji osmnáctku a tak trochu ze zvědavosti pouštím ne příliš hlasitě mix budníčků. Ptáci jsou také zvědaví a přilétají se mrknout, o co jde – objevuje se červenka, dva budníčci menší, tři černohlávci a kos. Kos je deset minut před sedmou posledním ptákem dneška.
Pofukuje mírný JZ vítr. S postupující nocí se obloha vyjasňuje, vystupují jednotlivá souhvězdí i hustě smetanová mléčná dráha. Celonoční vstávání je tak trochu zbytečné. Ptáci se nehýbou. Teprve v půl sedmé ráno se asi nedopatřením chytá drozd. Obloha je zatažená, panuje bezvětří a mlhavý klid před příchodem fronty. Mezi půl sedmou a osmou se chytá jen 12 ptáků – nějaký ten budníček menší, červenka, kos, rehek zahradní, králíček obecný a jeden černohlávek kroužkovaný minulou středu. Za těch pár dní se ale pěkně vypapal a obalil tukem, původně měl 17,3 g a teď už váží 21,9 g. Po celé ráno jsou slyšet i vidět skřivani. Někteří naplno zpívají. Také lindušek jsou desítky a kolem sedmé protahuje k jihu 24 krkavců. Posledním opeřencem v síti je modřinka. Ve čtvrt na devět to balím a odjíždím.
Důkladnou prohlídku si teď na podzim zaslouží každý budníček vzhledem k tomu, jaké druhy se objevují v okolních zemích. Zde budníček menší (Phylloscopus collybita).
