Začíná další rok. Každý viděný druh je pro mě opět zcela nový. Vše začíná nanovo, což je jen dobře. Stále je na co se těšit, stále je na co se dívat, co objevovat a to bez ohledu na to, co už jsem viděl a znám. Téměř tradičně se chci podívat k Tovačovu.
Vycházím na ulici do mrazivého rána. Na všem leží jinovatka. Oškrabávám sklo, lepím novou dálniční známku a překvapuje mě čistý zpěv pěvušky modré ozývající se z blízké zahrady. Překvapeně zůstávám stát a poslouchám. Ozývá se ještě jednou. Zkouším ji přehrát na mobilu, ale žádná reakce už nenásleduje. Prvním letošním druhem, který se dokonce projevil zpěvem, je tedy pěvuška modrá, která by měla být spíše někde na zimovišti než tady.
Napřed jedu k pískovně u Troubek. Je celá bez ledu a v její jižní části jsou spousty kachen. Obcházím břeh, abych neměl hladinu proti slunci a ze zajímavějších druhů si zapisuji 6 turpanů hnědých, 12 morčáků velký, ostralku, hvízdáka a cca stovku kormoránů. Na slunci je příjemně a já si užívám první den tohoto roku v terénu.
Pískovna u Annína je naopak téměř celá pod ledem. Její osazenstvo se tísní na nezamrzlém oku v její východní části. Také zde jsou turpani hnědí (15 ex.), samice morčáka malého a hohola, kachny, lysky a chocholačky. Nad hlavou mi přeletuje 33 hus běločelých.
Přes pole přejíždím ke Křenovskému rybníku. Na oranici postává 46 volavek popelavých. V koruně blízkého stromu se objevuje dlask. Rybníky jsou pod ledem, na kterém bruslí místní omladina. Obracím se a jedu domů. Byl to prima první den roku 2013.
Osm turpanů hnědých (Melanitta fusca) na jezeře u Annína (po kliknutí se obrázek zvětší).
